Jó 41
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs BKJ
1 Hle, číhat na něho by bylo ošidné. Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj?
1 Podes tu fisgar o leviatã com um anzol? Ou sua língua com um cordão que tu deixas cair?
2 Nikdo není tak smělý, že by jej probudil. Kdo by se potom chtěl postavit proti mně?
2 Podes pôr um anzol no seu nariz, ou furar sua mandíbula com um espinho?
3 Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně.
3 Fará ele muitas súplicas a ti? Falará ele palavras suaves a ti?
4 Nebudu mlčet o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla.
4 Fará ele um pacto contigo, ou o tomarás tu por servo para sempre?
5 Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout ⌈jeho dvojitým chrupem?⌉
5 Brincarás com ele como com um pássaro, ou o prenderás por causa de tuas donzelas?
6 Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu? Kolem jeho zubů číhá hrůza.
6 Farão teus companheiros um banquete com ele, ou o repartirão entre os mercadores?
7 Jeho pýchou jsou řady štítů ⌈sevřených těsnou pečetí.⌉
7 Podes tu encher sua pele com ganchos, ou a sua cabeça com arpões de pescadores?
8 Tisknou se jeden ke druhému, ani vítr mezi ně nepronikne.
8 Põe a tua mão sobre ele, lembra-te da batalha, e não o faças mais.
9 Jsou spjaty ⌈jeden s druhým,⌉ jsou sevřeny a neoddělí se.
9 Eis que a esperança dele é vã, não será alguém humilhado só de vê-lo?
10 Jeho supění zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
10 Ninguém é tão feroz que ouse atiçá-lo; quem, então, é capaz de ficar de pé diante de mim?
11 Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
11 Quem me precedeu para que eu devesse retribuí-lo? O que quer que esteja debaixo de todo o céu é meu.
12 Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného kotlíku s rákosem.
12 Eu não esconderei suas partes, nem seu poder, nem sua graciosa proporção.
13 Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
13 Quem pode descobrir a face de sua vestimenta? Ou quem pode ir a ele com sua rédea dobrada?
14 V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází zoufalství.
14 Quem pode abrir as portas da sua face? Seus dentes são terríveis ao redor.
15 Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
15 Suas escamas são seu orgulho, fechadas juntamente como por um selo apertado.
16 Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.
16 Uma é tão próxima à outra, que nem o ar consegue passar entre elas.
17 Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové strach, hrůzou jsou celí bez sebe.
17 Elas se ligam umas às outras, ficam juntas, de maneira que não podem ser separadas.
18 Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp.
18 Através de suas necessidades uma luz brilha, e seus olhos são como as pálpebras da manhã.
19 Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo.
19 Da sua boca saem tochas, e centelhas de fogo escapam.
20 Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu.
20 Das suas narinas sai fumaça, como saem de uma panela fervente, ou de um caldeirão.
21 Kyj považuje za plevu, vysmívá se mávání srpáčem.
21 O seu fôlego acende os carvões; e uma chama sai de sua boca.
22 Zespodu má ostré hrany, valí se blátem jako smyk.
22 No seu pescoço permanece a força; e a tristeza se transforma em alegria diante dele.
23 Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
23 Os flocos de sua carne estão juntos; são firmes neles mesmos; eles não podem ser movidos.
24 Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.
24 O seu coração é firme como uma pedra; sim, duro como um pedaço da mó inferior.
25 Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven všeho děsu.
25 Quando ele se levanta, os poderosos temem; por causa de rupturas eles se purificam.
26 Na každého vyvýšeného dohlédne, je králem nad všemi potomky šelmy.
26 A espada daquele que lhe tocar não consegue impedi-lo; nem a lança, nem o dardo, nem a malha de ferro.
27 — ausente —
27 Ele considera o ferro como palha, e o bronze como pau podre.
28 — ausente —
28 A flecha não pode fazê-lo fugir; as pedras das fundas se lhe tornam em restolho.
29 — ausente —
29 Os bengalões são contados como restolho; ele ri do brandir da lança.
30 — ausente —
30 Pedras afiadas estão debaixo dele; ele espalha coisas pontudas e afiadas sobre a lama.
31 — ausente —
31 Ele faz o abismo ferver como uma panela; ele faz o mar como uma panela de unguento.
32 — ausente —
32 Ele faz brilhar um caminho após si; alguém até pensaria que o abismo ficou grisalho.
33 — ausente —
33 Sobre a terra não há o que se lhe compare, que tenha sido criado sem medo.
34 — ausente —
34 Ele contempla todas as coisas altivas; ele é um rei sobre todos os filhos do orgulho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.