Jó 41
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 Hle, číhat na něho by bylo ošidné. Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj?
1 Podes tu, com anzol, apanhar o crocodilo ou lhe travar a língua com uma corda?
2 Nikdo není tak smělý, že by jej probudil. Kdo by se potom chtěl postavit proti mně?
2 Podes meter-lhe no nariz uma vara de junco? Ou furar-lhe as bochechas com um gancho?
3 Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně.
3 Acaso, te fará muitas súplicas? Ou te falará palavras brandas?
4 Nebudu mlčet o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla.
4 Fará ele acordo contigo? Ou tomá-lo-ás por servo para sempre?
5 Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout ⌈jeho dvojitým chrupem?⌉
5 Brincarás com ele, como se fora um passarinho? Ou tê-lo-ás preso à correia para as tuas meninas?
6 Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu? Kolem jeho zubů číhá hrůza.
6 Acaso, os teus sócios negociam com ele? Ou o repartirão entre os mercadores?
7 Jeho pýchou jsou řady štítů ⌈sevřených těsnou pečetí.⌉
7 Encher-lhe-ás a pele de arpões? Ou a cabeça, de farpas?
8 Tisknou se jeden ke druhému, ani vítr mezi ně nepronikne.
8 Põe a mão sobre ele, lembra-te da peleja e nunca mais o intentarás.
9 Jsou spjaty ⌈jeden s druhým,⌉ jsou sevřeny a neoddělí se.
9 Eis que a gente se engana em sua esperança; acaso, não será o homem derribado só em vê-lo?
10 Jeho supění zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
10 Ninguém há tão ousado, que se atreva a despertá-lo. Quem é, pois, aquele que pode erguer-se diante de mim?
11 Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
11 Quem primeiro me deu a mim, para que eu haja de retribuir-lhe? Pois o que está debaixo de todos os céus é meu.
12 Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného kotlíku s rákosem.
12 Não me calarei a respeito dos seus membros, nem da sua grande força, nem da graça da sua compostura.
13 Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
13 Quem lhe abrirá as vestes do seu dorso? Ou lhe penetrará a couraça dobrada?
14 V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází zoufalství.
14 Quem abriria as portas do seu rosto? Pois em roda dos seus dentes está o terror.
15 Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
15 As fileiras de suas escamas são o seu orgulho, cada uma bem-encostada como por um selo que as ajusta.
16 Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.
16 A tal ponto uma se chega à outra, que entre elas não entra nem o ar.
17 Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové strach, hrůzou jsou celí bez sebe.
17 Umas às outras se ligam, aderem entre si e não se podem separar.
18 Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp.
18 Cada um dos seus espirros faz resplandecer luz, e os seus olhos são como as pestanas da alva.
19 Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo.
19 Da sua boca saem tochas; faíscas de fogo saltam dela.
20 Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu.
20 Das suas narinas procede fumaça, como de uma panela fervente ou de juncos que ardem.
21 Kyj považuje za plevu, vysmívá se mávání srpáčem.
21 O seu hálito faz incender os carvões; e da sua boca sai chama.
22 Zespodu má ostré hrany, valí se blátem jako smyk.
22 No seu pescoço reside a força; e diante dele salta o desespero.
23 Hlubinu přivádí do varu jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
23 Suas partes carnudas são bem-pegadas entre si; todas fundidas nele e imóveis.
24 Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny.
24 O seu coração é firme como uma pedra, firme como a mó de baixo.
25 Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven všeho děsu.
25 Levantando-se ele, tremem os valentes; quando irrompe, ficam como que fora de si.
26 Na každého vyvýšeného dohlédne, je králem nad všemi potomky šelmy.
26 Se o golpe de espada o alcança, de nada vale, nem de lança, de dardo ou de flecha.
27 — ausente —
27 Para ele, o ferro é palha, e o cobre, pau podre.
28 — ausente —
28 A seta o não faz fugir; as pedras das fundas se lhe tornam em restolho.
29 — ausente —
29 Os porretes atirados são para ele como palha, e ri-se do brandir da lança.
30 — ausente —
30 Debaixo do ventre, há escamas pontiagudas; arrasta-se sobre a lama, como um instrumento de debulhar.
31 — ausente —
31 As profundezas faz ferver, como uma panela; torna o mar como caldeira de unguento.
32 — ausente —
32 Após si, deixa um sulco luminoso; o abismo parece ter-se encanecido.
33 — ausente —
33 Na terra, não tem ele igual, pois foi feito para nunca ter medo.
34 — ausente —
34 Ele olha com desprezo tudo o que é alto; é rei sobre todos os animais orgulhosos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.