Jó 30
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVT
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
1 “Agora, porém, os mais jovens zombam de mim, rapazes cujos pais não são dignos de correr com meus cães pastores.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
2 De que me serve a força deles? Seu vigor já desapareceu!
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
3 Enfraquecidos pela pobreza e pela fome, roem a terra seca, em regiões sombrias e desoladas.
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
4 Colhem ervas silvestres entre os arbustos e comem as raízes das giestas.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
5 São expulsos, aos gritos, da companhia das pessoas, como se fossem ladrões.
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
6 Agora, moram em desfiladeiros medonhos, em cavernas e entre as rochas.
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,
7 Uivam como animais no meio dos arbustos e ajuntam-se debaixo dos espinheiros.
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.
8 São gente insensata, sem nome nem valor; foram expulsos da terra.
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;
9 “Agora, divertem-se às minhas custas! Sou alvo de piadas e canções vulgares.
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.
10 Desprezam-me e ficam longe de mim; só se aproximam para cuspir em meu rosto.
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.
11 Pois Deus cortou a corda de meu arco; já que ele me humilhou, eles não se refreiam mais.
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,
12 Essa gente desprezível se opõe a mim abertamente; lançam-me de um lado para o outro e planejam minha desgraça.
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.
13 Bloqueiam meu caminho e fazem de tudo para me destruir. Sabem que não tenho quem me ajude;
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.
14 atacam-me de todos os lados. Quando estou caído, lançam-se sobre mim;
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.
15 vivo aterrorizado. O vento carregou minha honra; minha prosperidade passou como uma nuvem.
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.
16 “Agora, minha vida se esvai; a aflição me persegue durante o dia.
17 V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající.
17 A noite corrói meus ossos; a dor que me atormenta não descansa.
18 Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici;
18 Com mão forte, Deus agarra minha roupa; pega-me pela gola de minha túnica.
19 jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu.
19 Lança-me na lama; não passo de pó e cinza.
20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.
20 “Clamo a ti, ó Deus, e não me respondes; fico em pé diante de ti, mas não me dás atenção.
21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.
21 Tu me tratas com crueldade e usas teu poder para me perseguir.
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
22 Tu me lanças no redemoinho e me destróis na tempestade.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
23 E sei que me envias para a morte, para o destino de todos os que vivem.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
24 “Por certo, ninguém se voltaria contra os necessitados, quando clamam por socorro em suas dificuldades.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
25 Acaso eu não chorava pelos aflitos? Não me angustiava pelos pobres?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
26 Esperava o bem, mas em seu lugar veio o mal; aguardava a luz, mas em seu lugar veio a escuridão.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
27 Meu coração está agitado e não sossega; dias de aflição me atormentam.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
28 Ando nas sombras, sem a luz do sol; levanto-me em praça pública e clamo por socorro.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
29 Contudo, sou considerado irmão dos chacais e companheiro das corujas.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
30 Minha pele escureceu, e meus ossos ardem de febre.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
31 Minha harpa toca canções fúnebres, e minha flauta acompanha os que choram.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.