Jó 30
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ACF
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
1 Agora, porém, se riem de mim os de menos idade do que eu, cujos pais eu teria desdenhado de pôr com os cães do meu rebanho.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
2 De que também me serviria a força das mãos daqueles, cujo vigor se tinha esgotado?
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
3 De míngua e fome se debilitaram; e recolhiam-se para os lugares secos, tenebrosos, assolados e desertos.
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
4 Apanhavam malvas junto aos arbustos, e o seu mantimento eram as raízes dos zimbros.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
5 Do meio dos homens eram expulsos, e gritavam contra eles, como contra o ladrão;
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
6 Para habitarem nos barrancos dos vales, e nas cavernas da terra e das rochas.
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,
7 Bramavam entre os arbustos, e ajuntavam-se debaixo das urtigas.
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.
8 Eram filhos de doidos, e filhos de gente sem nome, e da terra foram expulsos.
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;
9 Agora, porém, sou a sua canção, e lhes sirvo de provérbio.
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.
10 Abominam-me, e fogem para longe de mim, e no meu rosto não se privam de cuspir.
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.
11 Porque Deus desatou a sua corda, e me oprimiu, por isso sacudiram de si o freio perante o meu rosto.
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,
12 À direita se levantam os moços; empurram os meus pés, e preparam contra mim os seus caminhos de destruição.
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.
13 Desbaratam-me o caminho; promovem a minha miséria; contra eles não há ajudador.
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.
14 Vêm contra mim como por uma grande brecha, e revolvem-se entre a assolação.
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.
15 Sobrevieram-me pavores; como vento perseguem a minha honra, e como nuvem passou a minha felicidade.
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.
16 E agora derrama-se em mim a minha alma; os dias da aflição se apoderaram de mim.
17 V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající.
17 De noite se me traspassam os meus ossos, e os meus nervos não descansam.
18 Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici;
18 Pela grandeza do meu mal está desfigurada a minha veste, que, como a gola da minha túnica, me cinge.
19 jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu.
19 Lançou-me na lama, e fiquei semelhante ao pó e à cinza.
20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.
20 Clamo a ti, porém, tu não me respondes; estou em pé, porém, para mim não atentas.
21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.
21 Tornaste-te cruel contra mim; com a força da tua mão resistes violentamente.
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
22 Levantas-me sobre o vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e derretes-me o ser.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
23 Porque eu sei que me levarás à morte e à casa do ajuntamento determinada a todos os viventes.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
24 Porém não estenderá a mão para o túmulo, ainda que eles clamem na sua destruição.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
25 Porventura não chorei sobre aquele que estava aflito, ou não se angustiou a minha alma pelo necessitado?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
26 Todavia aguardando eu o bem, então me veio o mal, esperando eu a luz, veio a escuridão.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
27 As minhas entranhas fervem e não estão quietas; os dias da aflição me surpreendem.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
28 Denegrido ando, porém não do sol; levantando-me na congregação, clamo por socorro.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
29 Irmão me fiz dos chacais, e companheiro dos avestruzes.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
30 Enegreceu-se a minha pele sobre mim, e os meus ossos estão queimados do calor.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
31 A minha harpa se tornou em luto, e o meu órgão em voz dos que choram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.