Jó 30
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs BKJ
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
1 Mas agora, aqueles que são mais jovens do que eu estão rindo de mim, cujos pais eu teria recusado deixar com os cães de meu rebanho.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
2 Sim, para onde poderia a força de suas mãos me acrescentar, em quem a idade avançada havia perecido?
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
3 Por necessidade e fome eles estiveram solitários; fugindo para dentro do deserto em tempos passados, assolado e devastado.
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
4 Eles cortavam malvas dos arbustos, e raízes de zimbro para lhes alimentar.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
5 Eles eram expulsos do meio dos homens (e gritavam atrás deles como atrás de um ladrão),
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
6 para habitarem nos penhascos dos vales, nas cavernas da terra e nas rochas.
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,
7 Entre os arbustos eles zurravam; debaixo das urtigas eles se ajuntavam.
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.
8 Eles eram filhos de tolos, sim, filhos de homens da base; eram mais vis do que a terra.
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;
9 E agora eu sou a sua canção, sim, eu sou o seu motivo de riso.
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.
10 Eles me abominam, fogem para longe de mim, e não se poupam em cuspir na minha face.
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.
11 Porque ele soltou meu cordão, e me afligiu, eles também soltaram o freio diante de mim.
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,
12 À minha mão direita levanta-se a juventude; eles empurram meus pés para longe, e levantam contra mim os caminhos de sua destruição.
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.
13 Eles deterioram o meu caminho; promovem a minha calamidade; eles não têm ajudador.
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.
14 Eles vieram sobre mim como uma grande destruição de águas; na assolação eles rolaram sobre mim.
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.
15 Terrores vêm sobre mim; eles perseguem minha alma como o vento; e minha prosperidade passou como uma nuvem.
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.
16 E agora minha alma se derrama sobre mim; os dias de aflição se apoderaram de mim.
17 V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající.
17 Meus ossos são perfurados dentro de mim no período da noite, e meus tendões não têm descanso.
18 Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici;
18 Pela grande força da minha enfermidade minhas vestes mudaram; elas grudam em mim como a gola da minha túnica.
19 jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu.
19 Ele me lançou na lama, e eu me tornei como pó e cinzas.
20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.
20 Eu clamo a ti, e tu não me ouves; levanto-me, e tu não me consideras.
21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.
21 Tornaste-te cruel para mim; com tua mão forte tu te opões contra mim.
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
22 Tu me elevas ao vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e dissolves o meu bem.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
23 Porque eu sei que me levarás à morte, e à casa determinada a todos os viventes.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
24 Porém ele não estenderá sua mão ao túmulo, ainda que eles clamem na sua destruição.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
25 Não chorei por aquele que estava atribulado; não se afligiu a minha alma pelo pobre?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
26 Quando eu procurei pelo bem, o mal veio sobre mim; e quando eu esperei pela luz, vieram trevas.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
27 As minhas entranhas ferveram, e não descansaram; os dias da aflição me impediram.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
28 Saí pranteando sem o sol; levantei-me e clamei na congregação.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
29 Eu sou um irmão para dragões, e companhia para corujas.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
30 Minha pele está preta sobre mim, e meus ossos estão queimados pelo calor.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
31 A minha harpa também se tornou em pranto, e o meu órgão na voz dos que choram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.