Jó 30
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVI
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
1 "Mas agora eles zombam de mim, homens mais jovens que eu, homens cujos pais eu teria rejeitado, não lhes permitindo sequer estar com os cães de guarda do rebanho.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
2 De que me serviria a força de suas mãos, já que desapareceu o seu vigor?
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
3 Desfigurados de tanta necessidade e fome, perambulavam pela terra ressequida, em sombrios e devastados desertos.
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
4 Nos campos de mato rasteiro colhiam ervas, e a raiz da giesta era a sua comida.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
5 Da companhia dos amigos foram expulsos aos gritos, como se fossem ladrões.
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
6 Foram forçados a morar nos leitos secos dos rios, entre as rochas e nos buracos da terra.
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,
7 Rugiam entre os arbustos e se encolhiam sob a vegetação.
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.
8 Prole desprezível e sem nome, foram expulsos da terra.
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;
9 "E agora os filhos deles zombam de mim com suas canções; tornei-me um provérbio entre eles.
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.
10 Eles me detestam e se mantêm à distância; não hesitam em cuspir em meu rosto.
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.
11 Agora que Deus afrouxou a corda do meu arco e me afligiu, eles ficam sem freios na minha presença.
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,
12 À direita os embrutecidos me atacam; preparam armadilhas para os meus pés, e constroem rampas de cerco contra mim.
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.
13 Destroem o meu caminho; conseguem destruir-me, sem a ajuda de ninguém.
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.
14 Avançam como através de uma grande brecha; arrojam-se entre as ruínas.
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.
15 Pavores apoderam-se de mim; a minha dignidade é levada como pelo vento, a minha segurança se desfaz como nuvem.
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.
16 "E agora esvai-se a minha vida; estou preso a dias de sofrimento.
17 V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající.
17 A noite penetra os meus ossos; minhas dores me corroem sem cessar.
18 Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici;
18 Em seu grande poder Deus é como a minha roupa; ele me envolve como a gola da minha veste.
19 jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu.
19 Lança-me na lama, e sou reduzido a pó e cinza.
20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.
20 "Clamo a ti, ó Deus, mas não respondes; fico de pé, mas apenas olhas para mim.
21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.
21 Contra mim te voltas com dureza e me atacas com a força de tua mão.
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
22 Tu me apanhas e me levas contra o vento, e me jogas de um lado a outro na tempestade.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
23 Sei que me farás descer até a morte, ao lugar destinado a todos os viventes.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
24 "A verdade é que ninguém dá a mão ao homem arruinado, quando este, em sua aflição, grita por socorro.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
25 Não é certo que chorei por causa dos que passavam dificuldade? E que a minha alma entristeceu-se por causa dos pobres?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
26 Mesmo assim, quando eu esperava o bem, veio o mal; quando eu procurava luz, vieram trevas.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
27 Nunca pára a agitação dentro de mim; dias de sofrimento me confrontam.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
28 Perambulo escurecido, mas não pelo sol; levanto-me na assembléia e clamo por ajuda.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
29 Tornei-me irmão dos chacais, companheiro das corujas.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
30 Minha pele escurece e cai; meu corpo queima de febre.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
31 Minha harpa está afinada para cantos fúnebres, e minha flauta para o som de pranto.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.