Jó 6
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARC
1 Nato Jób odpověděl. Řekl:
1 Então, Jó respondeu e disse:
2 Kéž by byla pečlivě zvážena má nespokojenost a spolu s mým neštěstím byla vyzvednuta na miskách vah.
2 Oh! Se a minha mágoa retamente se pesasse, e a minha miséria juntamente se pusesse numa balança!
3 Vždyť je již těžší než mořský písek; kvůli tomu byla má slova neuvážená.
3 Porque, na verdade, mais pesada seria do que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras têm sido inconsideradas.
4 Vždyť ve mně vězí šípy Všemohoucího, jejichž jed saje můj duch; Boží pohromy se zaměří proti mně.
4 Porque as flechas do Todo-Poderoso estão em mim, e o seu ardente veneno, o bebe o meu espírito; os terrores de Deus se armam contra mim.
5 Cožpak bude divoký osel hýkat nad trávou? Bude snad býk bučet nad svou pící?
5 Porventura, zurrará o jumento montês junto à relva? Ou berrará o boi junto ao seu pasto?
6 Cožpak se dá jíst něco, co samo nemá chuť, bez soli? Je snad nějaká chuť ve vaječném bílku?
6 Ou comer-se-á sem sal o que é insípido? Ou haverá gosto na clara do ovo?
7 Má duše se nechce dotýkat těch věcí; ⌈jsou pro mě nechutným pokrmem.⌉
7 A minha alma recusa tocar em vossas palavras, pois são como a minha comida fastienta.
8 ⌈Kéž se tak stane,⌉ že se naplní má prosba a Bůh dá, v co skládám svou naději.
8 Quem dera que se cumprisse o meu desejo, e que Deus me desse o que espero!
9 ⌈Ať se Bůh odhodlá a srazí mě, povolí svou ruku a odtrhne mě,⌉
9 E que Deus quisesse quebrantar-me, e soltasse a sua mão, e acabasse comigo!
10 ať už nastane má útěcha a já mohu radostně poskakovat v bolesti, ačkoli mě Bůh nebude šetřit; neboť jsem nezatajil řeči Svatého.
10 Isto ainda seria a minha consolação e me refrigeraria no meu tormento, não me poupando ele; porque não repulsei as palavras do Santo.
11 Jakou mám sílu, že bych měl vytrvat, a jaký můj konec, že bych měl prodlužovat svůj život?
11 Qual é a minha força, para que eu espere? Ou qual é o meu fim, para que prolongue a minha vida?
12 Je snad má síla silou kamenů? Je snad mé tělo z bronzu?
12 É, porventura, a minha força a força da pedra? Ou é de cobre a minha carne?
13 ⌈Není snad pro mne pomoc a obezřetnost byla ode mne zahnána?⌉
13 Está em mim a minha ajuda? Não me desamparou todo auxílio eficaz?
14 ⌈Zoufalému náleží milosrdenství jeho přítele, i když opustí bázeň před Všemohoucím.⌉
14 Ao que está aflito devia o amigo mostrar compaixão, ainda ao que deixasse o temor do Todo-Poderoso.
15 Moji bratři ⌈jednali zrádně⌉ jako potok, pominou jako řečiště potoků,
15 Meus irmãos aleivosamente me trataram; são como um ribeiro, como a torrente dos ribeiros que passam,
16 ⌈kalných od ledu, v nichž je skryt roztátý sníh.⌉
16 que estão encobertos com a geada, e neles se esconde a neve.
17 V době sucha se ztratily; v jeho žáru zmizely ze svého místa.
17 No tempo em que se derretem com o calor, se desfazem; e, em se aquentando, desaparecem do seu lugar.
18 ⌈Stezky jejich pouti se vinou,⌉ přecházejí v pustotu a hynou.
18 Desviam-se as caravanas dos seus caminhos; sobem ao vácuo e perecem.
19 Karavany z Témy je vyhlížely, průvody ze Šeby na ně čekaly.
19 Os caminhantes de Temá os veem; os passageiros de Sabá olham para eles.
20 ⌈Styděly se, protože každý si byl jistý; přišly až k nim a hanbily se.⌉
20 Foram envergonhados por terem confiado; e, chegando ali, se confundem.
21 Teď jste se tedy stali něčím takovým jako ony; když uvidíte něco děsného, bojíte se.
21 Agora, sois semelhantes a eles; vistes o terror e temestes.
22 Zdalipak jsem řekl: Dejte mi něco anebo zaplaťte za mě ze svého jmění
22 Disse- vos eu: dai-me ou oferecei-me da vossa fazenda presentes?
23 a zachraňte mě z ruky protivníka, z ruky násilníků mě vykupte.
23 Ou: livrai-me das mãos do opressor? Ou: redimi-me das mãos dos tiranos?
24 Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; e dai-me a entender em que errei.
25 ⌈Čím jsou hrozné upřímné řeči? Co však kárá vaše kárání?⌉
25 Oh! Quão fortes são as palavras da boa razão! Mas que é o que censura a vossa arguição?
26 Rozhodnete se snad kárat výroky a nechat znít do větru řeči zoufalce?
26 Porventura, buscareis palavras para me repreenderdes, visto que as razões do desesperado são como vento?
27 To potom necháte padnout los na sirotka a zaprodáte svého bližního.
27 Mas, antes, lançais sortes sobre o órfão e especulais com o vosso amigo.
28 ⌈Nyní tedy buďte tak laskavi, pohleďte na mě, copak vám budu do očí lhát?⌉
28 Agora, pois, se sois servidos, olhai para mim; e vede se minto em vossa presença.
29 Přestaňte prosím, ať se nespáchá zvrácenost, přestaňte už, jde tu o mou spravedlnost.
29 Voltai, pois, não haja iniquidade; voltai, sim, que a minha causa é justa.
30 Cožpak je na mém jazyku zvrácenost? Nerozpozná snad mé patro zhoubné choutky?
30 Há, porventura, iniquidade na minha língua? Ou não poderia o meu paladar dar a entender as minhas misérias?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.