Jó 6
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Nato Jób odpověděl. Řekl:
1 Então Jó, respondendo, disse:
2 Kéž by byla pečlivě zvážena má nespokojenost a spolu s mým neštěstím byla vyzvednuta na miskách vah.
2 Oxalá de fato se pesasse a minha mágoa, e juntamente na balança se pusesse a minha calamidade!
3 Vždyť je již těžší než mořský písek; kvůli tomu byla má slova neuvážená.
3 Pois, na verdade, seria mais pesada do que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras têm sido temerárias.
4 Vždyť ve mně vězí šípy Všemohoucího, jejichž jed saje můj duch; Boží pohromy se zaměří proti mně.
4 Porque as flechas do Todo-Poderoso se cravaram em mim, e o meu espírito suga o veneno delas; os terrores de Deus se arregimentam contra mim.
5 Cožpak bude divoký osel hýkat nad trávou? Bude snad býk bučet nad svou pící?
5 Zurrará o asno montês quando tiver erva? Ou mugirá o boi junto ao seu pasto?:
6 Cožpak se dá jíst něco, co samo nemá chuť, bez soli? Je snad nějaká chuť ve vaječném bílku?
6 Pode se comer sem sal o que é insípido? Ou há gosto na clara do ovo?
7 Má duše se nechce dotýkat těch věcí; ⌈jsou pro mě nechutným pokrmem.⌉
7 Nessas coisas a minha alma recusa tocar, pois são para mim qual comida repugnante.
8 ⌈Kéž se tak stane,⌉ že se naplní má prosba a Bůh dá, v co skládám svou naději.
8 Quem dera que se cumprisse o meu rogo, e que Deus me desse o que anelo!
9 ⌈Ať se Bůh odhodlá a srazí mě, povolí svou ruku a odtrhne mě,⌉
9 que fosse do agrado de Deus esmagar-me; que soltasse a sua mão, e me exterminasse!
10 ať už nastane má útěcha a já mohu radostně poskakovat v bolesti, ačkoli mě Bůh nebude šetřit; neboť jsem nezatajil řeči Svatého.
10 Isto ainda seria a minha consolação, e exultaria na dor que não me poupa; porque não tenho negado as palavras do Santo.
11 Jakou mám sílu, že bych měl vytrvat, a jaký můj konec, že bych měl prodlužovat svůj život?
11 Qual é a minha força, para que eu espere? Ou qual é o meu fim, para que me porte com paciência?
12 Je snad má síla silou kamenů? Je snad mé tělo z bronzu?
12 É a minha força a força da pedra? Ou é de bronze a minha carne?
13 ⌈Není snad pro mne pomoc a obezřetnost byla ode mne zahnána?⌉
13 Na verdade não há em mim socorro nenhum. Não me desamparou todo o auxílio eficaz?
14 ⌈Zoufalému náleží milosrdenství jeho přítele, i když opustí bázeň před Všemohoucím.⌉
14 Ao que desfalece devia o amigo mostrar compaixão; mesmo ao que abandona o temor do Todo-Poderoso.
15 Moji bratři ⌈jednali zrádně⌉ jako potok, pominou jako řečiště potoků,
15 Meus irmãos houveram-se aleivosamente, como um ribeiro, como a torrente dos ribeiros que passam,
16 ⌈kalných od ledu, v nichž je skryt roztátý sníh.⌉
16 os quais se turvam com o gelo, e neles se esconde a neve;
17 V době sucha se ztratily; v jeho žáru zmizely ze svého místa.
17 no tempo do calor vão minguando; e quando o calor vem, desaparecem do seu lugar.
18 ⌈Stezky jejich pouti se vinou,⌉ přecházejí v pustotu a hynou.
18 As caravanas se desviam do seu curso; sobem ao deserto, e perecem.
19 Karavany z Témy je vyhlížely, průvody ze Šeby na ně čekaly.
19 As caravanas de Tema olham; os viandantes de Sabá por eles esperam.
20 ⌈Styděly se, protože každý si byl jistý; přišly až k nim a hanbily se.⌉
20 Ficam envergonhados por terem confiado; e, chegando ali, se confundem.
21 Teď jste se tedy stali něčím takovým jako ony; když uvidíte něco děsného, bojíte se.
21 Agora, pois, tais vos tornastes para mim; vedes a minha calamidade e temeis.
22 Zdalipak jsem řekl: Dejte mi něco anebo zaplaťte za mě ze svého jmění
22 Acaso disse eu: Dai-me um presente? Ou: Fazei-me uma oferta de vossos bens?
23 a zachraňte mě z ruky protivníka, z ruky násilníků mě vykupte.
23 Ou: Livrai-me das mãos do adversário? Ou: Resgatai-me das mãos dos opressores ?
24 Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; e fazei-me entender em que errei.
25 ⌈Čím jsou hrozné upřímné řeči? Co však kárá vaše kárání?⌉
25 Quão poderosas são as palavras da boa razão! Mas que é o que a vossa argüição reprova?
26 Rozhodnete se snad kárat výroky a nechat znít do větru řeči zoufalce?
26 Acaso pretendeis reprovar palavras, embora sejam as razões do desesperado como vento?
27 To potom necháte padnout los na sirotka a zaprodáte svého bližního.
27 Até quereis lançar sortes sobre o órfão, e fazer mercadoria do vosso amigo.
28 ⌈Nyní tedy buďte tak laskavi, pohleďte na mě, copak vám budu do očí lhát?⌉
28 Agora, pois, por favor, olhai para, mim; porque de certo à vossa face não mentirei.
29 Přestaňte prosím, ať se nespáchá zvrácenost, přestaňte už, jde tu o mou spravedlnost.
29 Mudai de parecer, peço-vos, não haja injustiça; sim, mudai de parecer, que a minha causa é justa.
30 Cožpak je na mém jazyku zvrácenost? Nerozpozná snad mé patro zhoubné choutky?
30 Há iniqüidade na minha língua? Ou não poderia o meu paladar discernir coisas perversas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.