Jó 31
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?
1 Eu havia feito um pacto com meus olhos: não desejaria olhar nunca para uma virgem.
2 A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?
2 Que parte me daria Deus lá do alto, que sorte o Todo-poderoso me enviaria dos céus?
3 Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?
3 A infelicidade não está reservada ao injusto, e o infortúnio ao iníquo?
4 Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?
4 Não conhece Deus os meus caminhos, e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,
5 Se caminhei com a mentira, se meu pé correu atrás da fraude,
6 ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
6 que Deus me pese em justas balanças e reconhecerá minha integridade.
7 Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
7 Se meus passos se desviaram do caminho, se meu coração seguiu meus olhos, se às minhas mãos se apegou qualquer mácula,
8 ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
8 semeie eu e outro o coma, e que minhas plantações sejam desenraizadas!
9 Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
9 Se meu coração foi seduzido por uma mulher, se fiquei à espreita à porta de meu vizinho,
10 ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉
10 que minha mulher gire a mó para outro e que estranhos a possuam!
11 Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
11 Pois isso teria sido um crime, um delito dependente da justiça,
12 Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
12 um fogo que devoraria até o abismo, e que teria arruinado todos os meus bens.
13 Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
13 Nunca violei o direito de meus escravos, ou de minha serva, em suas discussões comigo.
14 co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
14 Que farei eu quando Deus se levantar? Quando me interrogar, que lhe responderei?
15 Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉
15 Aquele que me criou no ventre, não o criou também a ele? Um mesmo criador não nos formou no seio da nossa mãe?
16 Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
16 Não recusei aos pobres aquilo que desejavam, não fiz desfalecer os olhos da viúva,
17 jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
17 não comi sozinho meu pedaço de pão, sem que o órfão tivesse a sua parte;
18 vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
18 desde minha infância cuidei deste como um pai, desde o ventre de minha mãe fui o guia da viúva.
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
19 Se vi perecer um homem por falta de roupas, e o pobre que não tinha com que cobrir-se,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
20 sem que seus rins me tenham abençoado, aquecido como estava com a lã de minhas ovelhas;
21 jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
21 se levantei a mão contra o órfão, quando me via apoiado pelos juízes,
22 ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
22 que meu ombro caia de minhas costas, que meu braço seja arrancado de seu cotovelo!
23 Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉
23 Pois o temor de Deus me invadiu, e diante de sua majestade não posso subsistir.
24 Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
24 Nunca pus no ouro minha segurança, nem jamais disse ao ouro puro: És minha esperança.
25 jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
25 Nunca me rejubilei por ser grande a minha riqueza, nem pelo fato de minha mão ter ajuntado muito.
26 jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
26 Quando eu via o sol brilhar, e a lua levantar-se em seu esplendor,
27 a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉
27 jamais meu coração deixou-se seduzir em segredo, e minha mão não foi levada à boca para um beijo.
28 také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
28 Isto seria um crime digno de castigo, pois eu teria renegado o Deus do alto.
29 Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
29 Nunca me alegrei com a ruína de meu inimigo, e nem exultei quando a infelicidade o feriu.
30 Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉
30 Não permiti que minha língua pecasse, reclamando sua morte por uma imprecação.
31 Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
31 Jamais as pessoas de minha tenda me disseram: Há alguém que não saiu satisfeito.
32 Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
32 O estrangeiro não passava a noite fora, eu abria a minha porta ao viajante.
33 Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
33 Nunca dissimulei minha culpa aos homens, escondendo em meu peito minha iniqüidade,
34 protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
34 como se temesse a multidão e receasse o desprezo das famílias, a ponto de me manter quieto sem pôr o pé fora da porta.
35 Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
35 Oh, se eu tivesse alguém para me ouvir! Eis a minha assinatura: que o Todo-poderoso me responda! Que o meu adversário escreva também um memorial.
36 Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.
36 Será que eu não o poria sobre meus ombros, e não cingiria minha fronte com ele como de uma coroa?
37 Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.
37 Dar-lhe-ia conta de todos os meus passos, e me apresentaria diante dele altivo como um príncipe.
38 Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,
38 Se minha terra clamou contra mim, e seus sulcos derramaram lágrimas,
39 jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉
39 se comi seus frutos sem pagar, se afligi a alma de seu possuidor,
40 ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.
40 que em vez de trigo produza espinhos, e joio em vez de cevada! Aqui terminam os discursos de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.