Jó 31
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?
1 Fiz aliança com os meus olhos; como, pois, os fixaria numa virgem?
2 A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?
2 Que porção teria eu do Deus lá de cima, ou que herança do TodoPoderoso desde as alturas?
3 Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?
3 Porventura não é a perdição para o perverso, o desastre para os que praticam iniqüidade?
4 Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?
4 Ou não vê ele os meus caminhos, e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,
5 Se andei com falsidade, e se o meu pé se apressou para o engano
6 ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
6 (Pese-me em balanças fiéis, e saberá Deus a minha sinceridade),
7 Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
7 Se os meus passos se desviaram do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se às minhas mãos se apegou qualquer coisa,
8 ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
8 Então semeie eu e outro coma, e seja a minha descendência arrancada até à raiz.
9 Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
9 Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, ou se eu armei traições à porta do meu próximo,
10 ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉
10 Então moa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ela,
11 Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
11 Porque é uma infâmia, e é delito pertencente aos juízes.
12 Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
12 Porque é fogo que consome até à perdição, e desarraigaria toda a minha renda.
13 Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
13 Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando eles contendiam comigo;
14 co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
14 Então que faria eu quando Deus se levantasse? E, inquirindo a causa, que lhe responderia?
15 Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉
15 Aquele que me formou no ventre não o fez também a ele? Ou não nos formou do mesmo modo na madre?
16 Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
16 Se retive o que os pobres desejavam, ou fiz desfalecer os olhos da viúva,
17 jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
17 Ou se, sozinho comi o meu bocado, e o órfão não comeu dele
18 vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
18 (Porque desde a minha mocidade cresceu comigo como com seu pai, e fui o guia da viúva desde o ventre de minha mãe),
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
19 Se alguém vi perecer por falta de roupa, e ao necessitado por não ter coberta,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
20 Se os seus lombos não me abençoaram, se ele não se aquentava com as peles dos meus cordeiros,
21 jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
21 Se eu levantei a minha mão contra o órfão, porquanto na porta via a minha ajuda,
22 ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
22 Então caia do ombro a minha espádua, e separe-se o meu braço do osso.
23 Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉
23 Porque o castigo de Deus era para mim um assombro, e eu não podia suportar a sua grandeza.
24 Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
24 Se no ouro pus a minha esperança, ou disse ao ouro fino: Tu és a minha confiança;
25 jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
25 Se me alegrei de que era muita a minha riqueza, e de que a minha mão tinha alcançado muito;
26 jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
26 Se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, caminhando gloriosa,
27 a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉
27 E o meu coração se deixou enganar em oculto, e a minha boca beijou a minha mão,
28 také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
28 Também isto seria delito à punição de juízes; pois assim negaria a Deus que está lá em cima.
29 Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
29 Se me alegrei da desgraça do que me tem ódio, e se exultei quando o mal o atingiu
30 Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉
30 (Também não deixei pecar a minha boca, desejando a sua morte com maldição);
31 Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
31 Se a gente da minha tenda não disse: Ah! quem nos dará da sua carne? Nunca nos fartaríamos dela.
32 Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
32 O estrangeiro não passava a noite na rua; as minhas portas abria ao viandante.
33 Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
33 Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando o meu delito no meu seio;
34 protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
34 Porque eu temia a grande multidão, e o desprezo das famílias me apavorava, e eu me calei, e não saí da porta;
35 Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
35 Ah! quem me dera um que me ouvisse! Eis que o meu desejo é que o Todo-Poderoso me responda, e que o meu adversário escreva um livro.
36 Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.
36 Por certo que o levaria sobre o meu ombro, sobre mim o ataria por coroa.
37 Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.
37 O número dos meus passos lhe mostraria; como príncipe me chegaria a ele.
38 Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,
38 Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus sulcos juntamente chorarem,
39 jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉
39 Se comi os seus frutos sem dinheiro, e sufoquei a alma dos seus donos,
40 ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.
40 Por trigo me produza cardos, e por cevada joio. Acabaram-se as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.