Jó 31
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs NVT
1 Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?
1 “Fiz uma aliança com meus olhos de não olhar com cobiça para nenhuma jovem.
2 A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?
2 Pois o que Deus, lá de cima, escolheu para nós? Qual é nossa herança do Todo-poderoso, que está lá no alto?
3 Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?
3 Não é calamidade para os perversos e desgraça para os que praticam o mal?
4 Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?
4 Afinal, ele não vê tudo que faço e cada passo que dou?
5 Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,
5 “Se minha conduta foi falsa, e se procurei enganar alguém,
6 ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
6 que Deus me pese numa balança justa, pois conhecerá minha integridade.
7 Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
7 Se me desviei de seu caminho, se meu coração cobiçou o que os olhos viram, ou se sou culpado de algum outro pecado,
8 ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
8 que outros comam o que semeei; que minhas plantações sejam arrancadas pela raiz.
9 Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
9 “Se meu coração foi seduzido por uma mulher, ou se cobicei a esposa de meu próximo,
10 ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉
10 que minha esposa se torne serva de outro homem; que outros durmam com ela.
11 Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
11 Pois a cobiça é um pecado vergonhoso, um crime que merece castigo.
12 Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
12 É fogo que tudo consome, levando à destruição, capaz de destruir tudo que tenho.
13 Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
13 “Se fui injusto com meus servos e servas quando me apresentaram suas queixas,
14 co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
14 que farei quando Deus me confrontar? Que direi quando ele me chamar para prestar contas?
15 Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉
15 Pois o mesmo Deus que me criou, também criou meus servos; formou no ventre materno tanto eles como eu.
16 Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
16 “Acaso me recusei a ajudar os pobres ou acabei com a esperança da viúva?
17 jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
17 Fui mesquinho com meu alimento e me recusei a compartilhá-lo com os órfãos?
18 vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
18 Não! Desde a juventude, tenho cuidado dos órfãos como um pai e, por toda a vida, tenho ajudado as viúvas.
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
19 Sempre que via alguém passar frio por falta de roupa, e o pobre que não tinha o que vestir,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
20 acaso eles não me abençoavam por lhes prover roupas de lã para aquecê-los?
21 jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
21 “Se levantei a mão contra o órfão, certo de que os juízes tomariam meu partido,
22 ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
22 que meu ombro seja deslocado e meu braço, arrancado da articulação!
23 Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉
23 Seria melhor que enfrentar o castigo de Deus; pois, se a majestade de Deus é contra mim, que esperança resta?
24 Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
24 “Acaso confiei no dinheiro ou me senti seguro por causa de meu ouro?
25 jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
25 Acaso me vangloriei de minha riqueza e de tudo que possuo?
26 jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
26 “Olhei para o sol, que brilha no céu, ou para a lua, que percorre seu resplendor,
27 a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉
27 e, em segredo, meu coração foi seduzido a lhes lançar beijos de adoração?
28 také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
28 Se o fiz, devo ser castigado pelos juízes, pois significa que neguei o Deus que está lá no alto.
29 Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
29 “Alguma vez me alegrei com a desgraça de meus inimigos, ou exultei porque lhes aconteceu algum mal?
30 Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉
30 Não, jamais cometi o pecado de amaldiçoar alguém ou de pedir sua morte como vingança.
31 Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
31 “Meus servos nunca disseram: ‘Ele deixa os outros passar fome’.
32 Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
32 Nunca deixei o estrangeiro dormir na rua; minha porta sempre esteve aberta para todos.
33 Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
33 “Acaso procurei encobrir meus pecados, como outros fazem, e esconder a culpa em meu coração?
34 protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
34 Mantive-me calado e não saí de casa, por medo da multidão ou do desprezo do povo?
35 Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
35 “Se ao menos alguém me ouvisse! Vejam, aqui está minha defesa assinada. Que o Todo-poderoso me responda; que meu adversário registre sua denúncia por escrito.
36 Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.
36 Eu enfrentaria a acusação de peito aberto e a usaria como coroa.
37 Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.
37 Pois eu diria a Deus exatamente o que tenho feito; compareceria diante dele como um príncipe.
38 Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,
38 “Se a terra protestar contra mim, se todos os seus sulcos clamarem,
39 jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉
39 se roubei suas colheitas, ou se matei seus donos,
40 ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.
40 que cresçam espinhos em lugar de trigo e ervas daninhas em lugar de cevada”. Assim terminam as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.