Jó 31
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs NAA
1 Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?
1 “Fiz uma aliança com os meus olhos: de não olhar para uma virgem.
2 A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?
2 Do contrário, qual seria a minha porção do Deus lá de cima, e que herança receberia do Todo-Poderoso desde as alturas?
3 Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?
3 Por acaso, não é a perdição para o ímpio, e a desgraça para os que praticam a maldade?
4 Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?
4 Será que Deus não vê os meus caminhos e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,
5 Se andei com falsidade ou se o meu pé se apressou para o engano
6 ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
6 — que Deus me pese numa balança justa e conhecerá a minha integridade!”
7 Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
7 “Se os meus passos se desviaram do caminho, se o meu coração segue os meus olhos, e se alguma mancha se apegou às minhas mãos,
8 ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
8 então que outros comam o que eu semeei, e que seja arrancado o que se produz no meu campo.
9 Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
9 Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, se fiquei rondando a porta do meu próximo,
10 ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉
10 então que a minha mulher moa os cereais para outro homem, e que outros se deitem com ela.
11 Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
11 Pois eu teria cometido um crime hediondo, um delito a ser punido pelos juízes.
12 Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
12 Isso seria fogo que consome até a destruição e arrancaria toda a minha colheita pela raiz.”
13 Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
13 “Se não reconheci o direito do meu servo ou da minha serva quando eles reclamavam contra mim,
14 co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
14 então que faria eu quando Deus se levantasse no tribunal? E, se ele me interrogasse, que lhe responderia eu?
15 Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉
15 Aquele que me formou no ventre de minha mãe não os fez também a eles? Ou não é o mesmo Deus que nos formou no ventre materno?”
16 Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
16 “Se retive o que os pobres desejavam ou deixei que os olhos das viúvas esperassem em vão;
17 jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
17 ou, se sozinho comi o meu bocado, sem reparti-lo com os órfãos
18 vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
18 — porque desde a minha mocidade eu os criei como se fosse pai deles, durante toda a minha vida fui o guia das viúvas —;
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
19 se vi alguém perecer por falta de roupa ou notava que o necessitado não tinha com que se cobrir;
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
20 se ele não me agradeceu do fundo do coração, quando se aquecia com a lã dos meus cordeiros;
21 jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
21 se eu levantei a mão contra o órfão, sabendo que eu tinha o apoio dos juízes,
22 ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
22 então que a omoplata caia do meu ombro, e que o meu braço seja arrancado da articulação.
23 Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉
23 Porque o castigo de Deus seria para mim um assombro, e eu não poderia enfrentar a sua majestade.”
24 Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
24 “Se no ouro pus a minha esperança ou se eu disse ao ouro fino: ‘Você é a minha garantia’;
25 jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
25 se me alegrei por ser grande a minha riqueza e por ter a minha mão alcançado muito;
26 jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
26 se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, que caminhava em seu esplendor,
27 a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉
27 e o meu coração se deixou seduzir em segredo, e eu lhes atirei beijos com a mão,
28 také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
28 também isto seria um delito a ser punido pelos juízes, pois eu teria negado a Deus, que está lá em cima.”
29 Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
29 “Se me alegrei com a desgraça do que me odeia e se exultei quando o mal o atingiu
30 Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉
30 — eu que não deixei a minha boca pecar, rogando praga para que morresse —;
31 Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
31 se as pessoas que moram na minha tenda não disseram: ‘Quem nos dera encontrar alguém que não se saciou da carne provida por ele’
32 Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
32 — pois o estrangeiro não pernoitava na rua; as minhas portas estavam sempre abertas para os viajantes! —;
33 Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
33 se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando a minha iniquidade em meu íntimo,
34 protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
34 porque eu tinha medo da grande multidão, e o desprezo das famílias me apavorava, fazendo com que eu me calasse e não saísse da porta…”
35 Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
35 “Quem dera que eu tivesse quem me ouvisse! Eis aqui a minha defesa assinada! Que o Todo-Poderoso me responda! Que o meu adversário escreva a sua acusação!
36 Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.
36 Por certo que a levaria sobre o meu ombro, e a poria sobre mim como se fosse uma coroa.
37 Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.
37 Eu lhe mostraria o número dos meus passos; como príncipe eu me aproximaria dele.”
38 Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,
38 “Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus sulcos juntamente chorarem;
39 jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉
39 se comi os seus frutos sem pagar ou se causei a morte aos seus donos,
40 ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.
40 que ela produza espinhos em vez de trigo, e joio em lugar de cevada.” Fim das palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.