Jó 31
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARC
1 Se svýma očima jsem uzavřel smlouvu, jak bych se mohl zadívat na pannu?
1 Fiz concerto com os meus olhos; como, pois, os fixaria numa virgem?
2 A jaký je podíl od Boha nahoře, dědictví od Všemohoucího shůry?
2 Porque qual seria a parte de Deus vinda de cima, ou a herança do Todo-Poderoso desde as alturas?
3 Cožpak jím pro bídáka není pohroma a pro pachatele nepravosti neštěstí?
3 Porventura, não é a perdição para o perverso, e o desastre, para os que praticam iniquidade?
4 Cožpak on mé cesty neuvidí a nespočítá všechny mé kroky?
4 Ou não vê ele os meus caminhos e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem jednal falešně a má noha spěchala za podvodem,
5 Se andei com vaidade, e se o meu pé se apressou para o engano
6 ať mě na miskách spravedlnosti odváží, ať mou bezúhonnost Bůh pozná.
6 (pese-me em balanças fiéis, e saberá Deus a minha sinceridade);
7 Pokud by se odvrátil z cesty můj krok, mé srdce by šlo za mýma očima a poskvrna by ulpěla na mých dlaních,
7 se os meus passos se desviaram do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se às minhas mãos se apegou alguma coisa,
8 ať tedy zaseji a sní to někdo jiný a ať jsou vykořeněny moje výpěstky.
8 então, semeie eu, e outro coma, e seja a minha descendência arrancada até à raiz.
9 Jestliže se mé srdce dalo přivábit k cizí ženě a číhal jsem u vchodu svého bližního,
9 Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, ou se eu andei rondando à porta do meu próximo,
10 ať má žena ⌈jinému mele a jiní ať se nad ní sklánějí.⌉
10 então, moa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ela.
11 Vždyť je to hanebnost, zvrácenost hodná odsouzení.
11 Porque isso seria uma infâmia e delito, pertencente aos juízes.
12 Neboť je to oheň, který stravuje až k zahynutí, vykoření všechnu mou úrodu.
12 Porque é fogo que consome até à perdição e desarraigaria toda a minha renda.
13 Pohrdnu–li právem svého otroka či své otrokyně v jejich sporu se mnou,
13 Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando eles contendiam comigo,
14 co udělám, až Bůh povstane? Až mě navštíví, co mu odpovím?
14 então, que faria eu quando Deus se levantasse? E, inquirindo a causa, que lhe responderia?
15 Cožpak ten, který učinil v nitru mě, neučinil i jej? Což nás ⌈tentýž nepřipravil v lůně?⌉
15 Aquele que me formou no ventre não o fez também a ele? Ou não nos formou do mesmo modo na madre?
16 Jestliže jsem chudému odepřel jeho přání a nechal jsem vyhasnout oči vdovy,
16 Se retive o que os pobres desejavam ou fiz desfalecer os olhos da viúva;
17 jestliže jsem jídal své sousto sám, aniž by z něj jedl i sirotek --
17 ou sozinho comi o meu bocado, e o órfão não comeu dele
18 vždyť u mě vyrůstal jako u otce od mého mládí a vdovu jsem vedl od lůna své matky --
18 (porque desde a minha mocidade cresceu comigo como com seu pai, e o guiei desde o ventre da minha mãe);
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu a nuzného, že nemá přikrývku,
19 se a alguém vi perecer por falta de veste e, ao necessitado, por não ter coberta;
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
20 se os seus lombos me não abençoaram, se ele não se aquentava com as peles dos meus cordeiros;
21 jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
21 se eu levantei a mão contra o órfão, porque na porta via a minha ajuda,
22 ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
22 então, caia do ombro a minha espádua, e quebre-se o meu braço desde o osso.
23 Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, ⌈nemohl bych snést jeho vznešenost.⌉
23 Porque o castigo de Deus era para mim um assombro, e eu não podia suportar a sua grandeza.
24 Pokud bych svou důvěru složil ve zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
24 Se no ouro pus a minha esperança ou disse ao ouro fino: Tu és a minha confiança;
25 jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
25 se me alegrei de que era muita a minha fazenda e de que a minha mão tinha alcançado muito;
26 jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
26 se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, caminhando gloriosa;
27 a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a ⌈polibek mých úst by poslala má ruka,⌉
27 e o meu coração se deixou enganar em oculto, e a minha boca beijou a minha mão,
28 také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
28 também isto seria delito pertencente ao juiz; pois assim negaria a Deus, que está em cima.
29 Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
29 Se me alegrei da desgraça do que me tem ódio, e se eu exultei quando o mal o achou
30 Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat ⌈kletbou o jeho život.⌉
30 (também não deixei pecar o meu paladar, desejando a sua morte com maldição);
31 Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
31 se a gente da minha tenda não disse: Ah! Quem se não terá saciado com a sua carne!
32 Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
32 O estrangeiro não passava a noite na rua; as minhas portas abria ao viandante.
33 Jestliže jsem svá přestoupení přikryl ⌈jako Adam,⌉ takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
33 Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando o meu delito no meu seio,
34 protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
34 trema eu perante uma grande multidão, e o desprezo das famílias me apavore, e eu me cale, e não saia da porta.
35 Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
35 Ah! Quem me dera um que me ouvisse! Eis que o meu intento é que o Todo-Poderoso me responda e que o meu adversário escreva um livro.
36 Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.
36 Por certo que o levaria sobre o meu ombro, sobre mim o ataria como coroa.
37 Oznámil bych mu počet svých kroků, přistupoval bych k němu jako vévoda.
37 O número dos meus passos lhe mostraria; como príncipe me chegaria a ele.
38 Jestliže má půda ⌈křičí proti mně⌉ a její brázdy pláčou spolu s ní,
38 Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus regos juntamente chorarem;
39 jestliže jsem bez placení jedl její úrodu a ⌈přiváděl jsem duši jejích vlastníků k zoufalství,⌉
39 se comi a sua novidade sem dinheiro e sufoquei a alma dos seus donos,
40 ať mi vzejde trní namísto pšenice a býlí namísto ječmene. Tím končí Jóbova slova.
40 por trigo me produza cardos, e por cevada, joio. Acabaram-se as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.