Jó 17

CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Můj duch byl zlomen, mé dny dohasly, hroby jsou mi údělem.
1 O meu espírito se vai consumindo, os meus dias se vão apagando, e só tenho perante mim a sepultura.
2 ⌈Copak kolem mě nezaznívají úsměšky? Můj zrak musí spočívat⌉ na jejich vzdoru.
2 Porventura, não estão zombadores comigo? E os meus olhos não contemplam as suas amarguras?
3 Slož záruku, ⌈zaruč se za mě. ⌈Kdo jiný by se za mě zavázal rukoudáním?⌉⌉
3 Promete agora, e dá-me um fiador para contigo; quem há que me dê a mão?
4 Protože jsi jejich mysl skryl před rozumností, proto je nevyvýšíš.
4 Porque ao seu coração encobriste o entendimento, pelo que não os exaltarás.
5 Kvůli podílu někdo udá přátele, načež oči jeho synů zeslábnou.
5 O que, lisonjeando, fala aos amigos, também os olhos de seus filhos desfalecerão.
6 Vystavil mě lidem za pořekadlo, jsem ⌈tím, komu se plivá⌉ do tváře.
6 Mas a mim me pôs por um provérbio dos povos, de modo que me tornei uma abominação para eles.
7 Můj zrak zeslábl zármutkem, všechny mé údy jsou jako stín.
7 Pelo que já se escureceram de mágoa os meus olhos e já todos os meus membros são como a sombra;
8 Přímí se nad tím zhrozí, nevinný bude pobouřen nad bezbožným.
8 os retos pasmarão disto, e o inocente se levantará contra o hipócrita.
9 Spravedlivý se přidrží své cesty, a kdo má čisté ruce, nabude síly.
9 E o justo seguirá o seu caminho firmemente, e o puro de mãos irá crescendo em força.
10 Avšak vy všichni, vraťte se, opět přijďte, nenajdu mezi vámi moudrého.
10 Mas, na verdade, tornai todos vós e vinde cá; porque sábio nenhum acho entre vós.
11 Mé dny pominuly, mé úmysly jsou zpřetrhány, přání mého srdce.
11 Os meus dias passaram, e malograram-se os meus propósitos, as aspirações do meu coração.
12 Noc budou vydávat za den, světlo v přítomnosti je prý bližší nežli temnota.
12 Trocaram a noite em dia; a luz está perto do fim, por causa das trevas.
13 I kdybych ⌈doufal, podsvětí je mým domovem,⌉ své lože jsem si ustlal v temnotě,
13 Se eu olhar a sepultura como a minha casa; se nas trevas estender a minha cama;
14 jámě jsem vyhlásil: Jsi můj otec, larvě: Má matko, má sestro.
14 se à corrupção clamar: tu és meu pai; e aos bichos: vós sois minha mãe e minha irmã;
15 Kde je tedy má naděje? Ano, mou naději, kdo ji zpozoruje?
15 onde estaria, então, agora, a minha esperança? Sim, a minha esperança, quem a poderá ver?
16 Závory podsvětí klesnou, až se spolu budeme děsit v prachu.
16 Ela descerá até aos ferrolhos do Seol, quando juntamente no pó teremos descanso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.