Jó 17
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Můj duch byl zlomen, mé dny dohasly, hroby jsou mi údělem.
1 O meu espírito está quebrantado, os meus dias se extinguem, a sepultura me está preparada!
2 ⌈Copak kolem mě nezaznívají úsměšky? Můj zrak musí spočívat⌉ na jejich vzdoru.
2 Deveras estou cercado de zombadores, e os meus olhos contemplam a sua provocação!
3 Slož záruku, ⌈zaruč se za mě. ⌈Kdo jiný by se za mě zavázal rukoudáním?⌉⌉
3 Dá-me, peço-te, um penhor, e sê o meu fiador para contigo; quem mais há que me dê a mão?
4 Protože jsi jejich mysl skryl před rozumností, proto je nevyvýšíš.
4 Porque aos seus corações encobriste o entendimento, pelo que não os exaltarás.
5 Kvůli podílu někdo udá přátele, načež oči jeho synů zeslábnou.
5 Quem entrega os seus amigos como presa, os olhos de seus filhos desfalecerão.
6 Vystavil mě lidem za pořekadlo, jsem ⌈tím, komu se plivá⌉ do tváře.
6 Mas a mim me pôs por motejo dos povos; tornei-me como aquele em cujo rosto se cospe.
7 Můj zrak zeslábl zármutkem, všechny mé údy jsou jako stín.
7 De mágoa se escureceram os meus olhos, e todos os meus membros são como a sombra.
8 Přímí se nad tím zhrozí, nevinný bude pobouřen nad bezbožným.
8 Os retos pasmam disso, e o inocente se levanta contra o ímpio.
9 Spravedlivý se přidrží své cesty, a kdo má čisté ruce, nabude síly.
9 Contudo o justo prossegue no seu caminho e o que tem mãos puras vai crescendo em força.
10 Avšak vy všichni, vraťte se, opět přijďte, nenajdu mezi vámi moudrého.
10 Mas tornai vós todos, e vinde, e sábio nenhum acharei entre vós.
11 Mé dny pominuly, mé úmysly jsou zpřetrhány, přání mého srdce.
11 Os meus dias passaram, malograram-se os meus propósitos, as aspirações do meu coração.
12 Noc budou vydávat za den, světlo v přítomnosti je prý bližší nežli temnota.
12 Trocam a noite em dia; dizem que a luz está perto das trevas.
13 I kdybych ⌈doufal, podsvětí je mým domovem,⌉ své lože jsem si ustlal v temnotě,
13 Se eu olhar o Seol como a minha casa, se nas trevas estender a minha cama,
14 jámě jsem vyhlásil: Jsi můj otec, larvě: Má matko, má sestro.
14 se eu clamar à cova: Tu és meu pai; e aos vermes: Vós sois minha mãe e minha irmã;
15 Kde je tedy má naděje? Ano, mou naději, kdo ji zpozoruje?
15 onde está então a minha esperança? Sim, a minha esperança, quem a poderá ver?
16 Závory podsvětí klesnou, až se spolu budeme děsit v prachu.
16 Acaso descerá comigo até os ferrolhos do Seol? Descansaremos juntos no pó?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.