Jó 17
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 Můj duch byl zlomen, mé dny dohasly, hroby jsou mi údělem.
1 O meu espírito se vai consumindo, os meus dias se vão apagando, e só tenho perante mim a sepultura.
2 ⌈Copak kolem mě nezaznívají úsměšky? Můj zrak musí spočívat⌉ na jejich vzdoru.
2 Estou, de fato, cercado de zombadores, e os meus olhos são obrigados a lhes contemplar a provocação.
3 Slož záruku, ⌈zaruč se za mě. ⌈Kdo jiný by se za mě zavázal rukoudáním?⌉⌉
3 Dá-me, pois, um penhor; sê o meu fiador para contigo mesmo; quem mais haverá que se possa comprometer comigo?
4 Protože jsi jejich mysl skryl před rozumností, proto je nevyvýšíš.
4 Porque ao seu coração encobriste o entendimento, pelo que não os exaltarás.
5 Kvůli podílu někdo udá přátele, načež oči jeho synů zeslábnou.
5 Se alguém oferece os seus amigos como presa, os olhos de seus filhos desfalecerão.
6 Vystavil mě lidem za pořekadlo, jsem ⌈tím, komu se plivá⌉ do tváře.
6 Mas a mim me pôs por provérbio dos povos; tornei-me como aquele em cujo rosto se cospe.
7 Můj zrak zeslábl zármutkem, všechny mé údy jsou jako stín.
7 Pelo que já se escureceram de mágoa os meus olhos, e já todos os meus membros são como a sombra;
8 Přímí se nad tím zhrozí, nevinný bude pobouřen nad bezbožným.
8 os retos pasmam disto, e o inocente se levanta contra o ímpio.
9 Spravedlivý se přidrží své cesty, a kdo má čisté ruce, nabude síly.
9 Contudo, o justo segue o seu caminho, e o puro de mãos cresce mais e mais em força.
10 Avšak vy všichni, vraťte se, opět přijďte, nenajdu mezi vámi moudrého.
10 Mas tornai-vos, todos vós, e vinde cá; porque sábio nenhum acharei entre vós.
11 Mé dny pominuly, mé úmysly jsou zpřetrhány, přání mého srdce.
11 Os meus dias passaram, e se malograram os meus propósitos, as aspirações do meu coração.
12 Noc budou vydávat za den, světlo v přítomnosti je prý bližší nežli temnota.
12 Convertem-me a noite em dia, e a luz, dizem, está perto das trevas.
13 I kdybych ⌈doufal, podsvětí je mým domovem,⌉ své lože jsem si ustlal v temnotě,
13 Mas, se eu aguardo já a sepultura por minha casa; se nas trevas estendo a minha cama;
14 jámě jsem vyhlásil: Jsi můj otec, larvě: Má matko, má sestro.
14 se ao sepulcro eu clamo: tu és meu pai; e aos vermes: vós sois minha mãe e minha irmã,
15 Kde je tedy má naděje? Ano, mou naději, kdo ji zpozoruje?
15 onde está, pois, a minha esperança? Sim, a minha esperança, quem a poderá ver?
16 Závory podsvětí klesnou, až se spolu budeme děsit v prachu.
16 Ela descerá até às portas da morte, quando juntamente no pó teremos descanso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.