Salmos 102
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs VC
1 Modlitba pro poníženého, když je sklíčen a vylévá před Hospodinem své lkání.
1 Prece de um aflito que desabafa sua angústia diante do Senhor. Senhor, ouvi a minha oração, e chegue até vós o meu clamor.
2 Hospodine, vyslyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne moje volání!
2 Não oculteis de mim a vossa face no dia de minha angústia. Inclinai para mim o vosso ouvido. Quando vos invocar, acudi-me prontamente,
3 Neukrývej přede mnou tvář v den soužení mého, nakloň ke mně ucho, v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi!
3 porque meus dias se dissipam como a fumaça, e como um tição consomem-se os meus ossos.
4 Mé dny se v dým obracejí, mé kosti jsou rozpálené jak ohniště.
4 Queimando como erva, meu coração murcha, até me esqueço de comer meu pão.
5 Jak zlomená bylina schne moje srdce, i svůj chléb jíst zapomínám;
5 A violência de meus gemidos faz com que se me peguem à pele os ossos.
6 od samého naříkání jsem vyzáblý na kost.
6 Assemelho-me ao pelicano do deserto, sou como a coruja nas ruínas.
7 Podobám se pelikánu v poušti, jsem jak sova v rozvalinách,
7 Perdi o sono e gemo, como pássaro solitário no telhado.
8 probdím celé noci, jsem jak ptáče, jež na střeše osamělo.
8 Insultam-me continuamente os inimigos, em seu furor me atiram imprecações.
9 Celé dny mě moji nepřátelé tupí, klnou mi a za potřeštěnce mě mají,
9 Como cinza do mesmo modo que pão, lágrimas se misturam à minha bebida,
10 popel jím jak chleba, nápoj slzami si ředím
10 devido à vossa cólera indignada, pois me tomastes para me lançar ao longe.
11 pro tvůj hrozný hněv a pro tvé rozlícení; tys mě vyzvedl a srazil.
11 Os meus dias se esvaecem como a sombra da noite e me vou murchando como a relva.
12 Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje, usychám jako bylina.
12 Vós, porém, Senhor, sois eterno, e vosso nome subsiste em todas as gerações.
13 Ty však, Hospodine, ty zůstáváš věčně, budeš připomínán ve všech pokoleních.
13 Levantai-vos, pois, e sede propício a Sião; é tempo de compadecer-vos dela, chegou a hora...
14 Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle!
14 porque vossos servos têm amor aos seus escombros e se condoem de suas ruínas.
15 Vždyť tvým služebníkům je v něm milý každý kámen a nad jeho sutinami je přepadá lítost.
15 E as nações pagãs reverenciarão o vosso nome, Senhor, e os reis da terra prestarão homenagens à vossa glória.
16 A budou se bát Hospodinova jména pronárody, tvé slávy všichni králové země,
16 Quando o Senhor tiver reconstruído Sião, e aparecido em sua glória,
17 protože Hospodin vybuduje Sijón, ukáže se ve své slávě
17 quando ele aceitar a oração dos desvalidos e não mais rejeitar as suas súplicas,
18 a k modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne.
18 escrevam-se estes fatos para a geração futura, e louve o Senhor o povo que há de vir,
19 Pro budoucí pokolení je to psáno, aby lid, jenž bude stvořen, chválil Hospodina,
19 porque o Senhor olhou do alto de seu santuário, do céu ele contemplou a terra;
20 že pohleděl ze svých svatých výšin, že Hospodin shlédl z nebe na zem,
20 para escutar os gemidos dos cativos, para livrar da morte os condenados;
21 vyslyšel sténání vězňů, osvobodil syny smrti,
21 para que seja aclamado em Sião o nome do Senhor, e em Jerusalém o seu louvor,
22 aby na Sijónu vyprávěli o Hospodinově jménu, aby v Jeruzalémě šířili jeho chválu,
22 no dia em que se hão de reunir os povos, e os reinos para servir o Senhor.
23 až se tam shromáždí v jedno národy a království a budou sloužit Hospodinu.
23 Deus esgotou-me as forças no meio do caminho, abreviou-me os dias.
24 Na té cestě pokořil mou sílu a moje dny zkrátil.
24 Meu Deus, peço, não me leveis no meio da minha vida, vós cujos anos são eternos.
25 Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta.
25 No começo criastes a terra, e o céu é obra de vossas mãos.
26 Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou.
26 Um e outro passarão, enquanto vós ficareis. Tudo se acaba pelo uso como um traje. Como uma veste, vós os substituís e eles hão de sumir.
27 Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho, vyměníš je jako šat a vše se změní.
27 Mas vós permaneceis o mesmo e vossos anos não têm fim.
28 Ale ty jsi stále týž a bez konce jsou tvoje léta. [ (Psalms 102:29) Budou zde přebývat synové tvých služebníků, jejich potomstvo bude před tebou stát pevně. ]
28 Os filhos de vossos servos habitarão seguros, e sua posteridade se perpetuará diante de vós.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Salmos 102, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.