Jó 9
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVT
1 Jób na to odpověděl:
1 Então Jó falou novamente:
2 "Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?
2 “Sim, eu sei que tudo isso é verdade de modo geral, mas como alguém pode ser inocente aos olhos de Deus?
3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.
3 Se uma pessoa quisesse levar Deus ao tribunal, acaso poderia lhe responder uma vez em mil?
4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
4 Pois Deus é muito sábio e poderoso: quem alguma vez o enfrentou e saiu vencedor?
5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;
5 “Ele move montanhas sem dar aviso, e, em sua ira, as põe abaixo.
6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.
6 Sacode a terra de seu lugar e faz tremer seus alicerces.
7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,
7 Se ele ordena, o sol não nasce e as estrelas não brilham.
8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
8 Ele, sozinho, estendeu os céus e marcha sobre as ondas do mar.
9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.
9 Criou todas as estrelas: a Ursa e o Órion, as Plêiades e as constelações do sul.
10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.
10 Ele faz grandes coisas, maravilhosas demais para entender, e realiza milagres incontáveis.
11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu.
11 “Quando se aproxima de mim, não posso vê-lo; quando passa, não percebo sua presença.
12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?«
12 Se ele toma à força, quem o fará devolver? Quem ousa perguntar: ‘O que estás fazendo?’.
13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.
13 E Deus não refreia sua ira; até os monstros marinhos
14 Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova?
14 “Quem sou eu, então, para tentar responder a Deus, ou mesmo argumentar com ele?
15 Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil.
15 Ainda que fosse inocente, seria incapaz de me defender; poderia apenas implorar por misericórdia ao meu Juiz.
16 A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu.
16 E, mesmo que eu o chamasse e ele me respondesse, não acredito que me daria atenção.
17 Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány,
17 Pois ele me ataca com uma tempestade e, sem motivo, me fere repetidas vezes.
18 ani oddechnout mi nedá a jen hořkostmi mě sytí.
18 Não permite que eu recupere o fôlego, mas enche minha vida de amargura.
19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá?
19 Se é uma questão de força, ele é o forte; se é uma questão de justiça, quem ousa levá-lo
20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.
20 Embora eu seja inocente, minha própria boca me declararia culpado; embora eu seja íntegro, ela
21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život.
21 “Sou íntegro, mas isso não faz diferença para mim; desprezo minha vida.
22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem.
22 Íntegro ou perverso, é tudo a mesma coisa; por isso digo: ‘Ele destrói tanto o íntegro como o perverso’.
23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch.
23 Quando uma praga vem repentinamente, ele ri da morte dos inocentes.
24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
24 A terra está nas mãos dos perversos, e ele cega os olhos dos juízes; se não é Deus quem faz isso, então quem é?
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
25 “Minha vida corre mais depressa que um atleta, foge sem jamais ver a alegria.
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
26 Desaparece como um barco veloz de papiro, como a águia que se lança sobre a presa.
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
27 Se eu decidisse esquecer minhas queixas, deixar de lado a tristeza e exibir um rosto alegre,
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
28 ainda assim temeria todos os meus sofrimentos, pois sei, ó Deus, que não me considerarás inocente.
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
29 Não importa o que aconteça, serei considerado culpado; então de que adianta continuar lutando?
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
30 Mesmo que eu me lave com sabão e limpe as mãos com soda,
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
31 tu me lançarás num poço de lodo, e até minhas roupas terão nojo de mim.
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
32 “Deus não é ser humano, como eu; não posso discutir com ele nem levá-lo ao tribunal.
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
33 Se ao menos houvesse um mediador entre nós, alguém que nos aproximasse um do outro!
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
34 Ele afastaria de mim o castigo de Deus, e eu já não viveria aterrorizado.
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
35 Então falaria com ele sem medo, mas, sozinho, não consigo fazê-lo.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.