Jó 9

Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Jób na to odpověděl:
1 Então Jó respondeu:
2 "Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?
2 “Na verdade, sei que assim é; porque, como pode o mortal ser justo diante de Deus?
3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.
3 Se quiser discutir com ele, nem a uma de mil coisas lhe poderá responder.
4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
4 Ele é sábio de coração e grande em poder; quem ousou desafiá-lo e sobreviveu?
5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;
5 Ele é quem remove os montes, sem que saibam que na sua ira ele os transtorna.
6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.
6 Deus remove a terra do seu lugar, e faz as suas colunas estremecerem.
7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,
7 Ele dá uma ordem ao sol, e este não sai, e sela as estrelas.
8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
8 Sozinho ele estende os céus e anda sobre as costas do mar.
9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.
9 Ele fez a Ursa Maior, o Órion, o Sete-estrelo e as constelações do Sul.
10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.
10 Deus faz coisas grandes e insondáveis, e maravilhas que não se podem enumerar.
11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu.
11 Eis que ele passa por mim, e não o vejo; segue diante de mim, e não o percebo.
12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?«
12 Eis que arrebata a presa! Quem o pode impedir? Quem lhe dirá: ‘O que estás fazendo?’
13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.
13 Deus não revogará a sua própria ira; debaixo dele se curvam os ajudantes do monstro Raabe.”
14 Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova?
14 “Como então poderei eu responder a ele? Como escolher as minhas palavras, para argumentar com ele?
15 Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil.
15 Ainda que eu fosse justo, não lhe responderia; pelo contrário, pediria misericórdia ao meu Juiz.
16 A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu.
16 Ainda que eu o chamasse e ele me respondesse, nem por isso eu creria que ele deu ouvidos à minha voz.
17 Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány,
17 Porque me esmaga com uma tempestade e sem motivo multiplica as minhas feridas.
18 ani oddechnout mi nedá a jen hořkostmi mě sytí.
18 Não me permite respirar, porque me enche de amargura.
19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá?
19 Se é uma questão de força, ele é o forte; se é uma questão de justiça, ele dirá: ‘Quem pode me intimar?’
20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.
20 Ainda que eu seja justo, a minha boca me condenará; embora eu seja íntegro, ela me declarará culpado.
21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život.
21 Eu sou íntegro, mas não me importo comigo, não faço caso da minha vida.
22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem.
22 Para mim, é tudo a mesma coisa; por isso, digo: ele destrói tanto os íntegros como os perversos.
23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch.
23 Se um flagelo mata de repente, ele rirá do desespero dos inocentes.
24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
24 A terra está entregue nas mãos dos ímpios, e Deus ainda cobre o rosto dos juízes. Se ele não é o causador disso, quem seria?”
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
25 “Os meus dias são mais velozes do que um corredor; fogem sem ter visto a felicidade.
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
26 Passam como barcos de junco, como a águia que se lança sobre a presa.
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
27 Se eu disser: ‘Vou esquecer a minha queixa, deixarei o meu ar triste e ficarei contente’;
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
28 ainda assim todas as minhas dores me apavoram, porque bem sei que não me considerarás inocente.
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
29 Eu serei condenado; por que, pois, trabalho em vão?
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
30 Ainda que me lave com água de neve e purifique as minhas mãos com sabão,
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
31 mesmo assim me submergirás no lodo, e as minhas próprias roupas terão nojo de mim.
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
32 Porque ele não é ser humano, como eu, a quem eu responda, se formos juntos ao tribunal.
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
33 Não há entre nós árbitro que ponha a mão sobre nós dois.
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
34 Que ele tire a sua vara de cima de mim, e que o seu terror não me amedronte!
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
35 Então falarei sem o temer; do contrário, eu não estaria em mim.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.