Jó 9
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARC
1 Jób na to odpověděl:
1 Então, Jó respondeu e disse:
2 "Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?
2 Na verdade sei que assim é; porque como se justificaria o homem para com Deus?
3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.
3 Se quiser contender com ele, nem a uma de mil coisas lhe poderá responder.
4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
4 Ele é sábio de coração, poderoso em forças; quem se endureceu contra ele e teve paz?
5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;
5 Ele é o que transporta as montanhas, sem que o sintam, e o que, no seu furor, as transtorna;
6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.
6 o que remove a terra do seu lugar, e as suas colunas estremecem;
7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,
7 o que fala ao sol, e ele não sai, e sela as estrelas;
8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
8 o que sozinho estende os céus e anda sobre os altos do mar;
9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.
9 o que faz a Ursa, e o Órion, e o Sete-estrelo, e as recâmaras do sul.
10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.
10 O que faz coisas grandes, que se não podem esquadrinhar, e maravilhas tais que se não podem contar.
11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu.
11 Eis que passa por diante de mim, e não o vejo; e torna a passar perante mim, e não o sinto.
12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?«
12 Eis que arrebata a presa; quem lha fará restituir? Quem lhe dirá: Que fazes?
13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.
13 Deus não revogará a sua ira; debaixo dele se encurvam os auxiliadores soberbos.
14 Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova?
14 Quanto menos lhe poderei eu responder ou escolher diante dele as minhas palavras!
15 Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil.
15 A ele, ainda que eu fosse justo, lhe não responderia; antes, ao meu juiz pediria misericórdia.
16 A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu.
16 Ainda que chamasse, e ele me respondesse, nem por isso creria que desse ouvidos à minha voz.
17 Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány,
17 Porque me quebranta com uma tempestade, e multiplica as minhas chagas sem causa.
18 ani oddechnout mi nedá a jen hořkostmi mě sytí.
18 Nem me permite respirar; antes, me farta de amarguras.
19 Má-li kdo nesmírnou sílu, má ji on, a co se týče soudu, kdopak jiný mě předvolá?
19 Quanto às forças, eis que ele é o forte; e, quanto ao juízo, quem me citará com ele?
20 I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.
20 Se eu me justificar, a minha boca me condenará; se reto me disser, então, me declarará perverso.
21 Jsem bezúhonný. Nic na sebe nevím. Protiví se mi už život.
21 Ainda que perfeito, não estimo a minha alma; desprezo a minha vida.
22 Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem.
22 A coisa é esta; por isso, eu digo que ele consome ao reto e ao ímpio.
23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch.
23 Matando o açoite de repente, então, se ri da prova dos inocentes.
24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
24 A terra é entregue às mãos do ímpio; Deus cobre o rosto dos juízes; se não é ele, quem é, logo?
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
25 E os meus dias são mais velozes do que um corredor; fugiram e nunca viram o bem.
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
26 Passam como navios veleiros, como águia que se lança à comida.
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
27 Se eu disser: Eu me esquecerei da minha queixa, mudarei o meu rosto e tomarei alento;
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
28 receio todas as minhas dores, porque bem sei que me não terás por inocente.
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
29 E, sendo eu ímpio, por que trabalharei em vão?
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
30 Ainda que me lave com água de neve, e purifique as minhas mãos com sabão,
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
31 mesmo assim me submergirás no fosso, e as minhas próprias vestes me abominarão.
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
32 Porque ele não é homem, como eu, a quem eu responda, vindo juntamente a juízo.
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
33 Não há entre nós árbitro que ponha a mão sobre nós ambos.
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
34 Tire ele a sua vara de cima de mim, e não me amedronte o seu terror.
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
35 Então, falarei e não o temerei; porque, assim, não estou em mim.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.