Jó 6
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARA
1 Jób na to odpověděl:
1 Então, Jó respondeu:
2 "Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře a mé neštěstí na vážky přiloženo!
2 Oh! Se a minha queixa, de fato, se pesasse, e contra ela, numa balança, se pusesse a minha miséria,
3 Věru, těžší je než mořský písek, že se mi až slova pletou,
3 esta, na verdade, pesaria mais que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras foram precipitadas.
4 neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží.
4 Porque as flechas do Todo-Poderoso estão em mim cravadas, e o meu espírito sorve o veneno delas; os terrores de Deus se arregimentam contra mim.
5 Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící?
5 Zurrará o jumento montês junto à relva? Ou mugirá o boi junto à sua forragem?
6 Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek?
6 Comer-se-á sem sal o que é insípido? Ou haverá sabor na clara do ovo?
7 Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo.
7 Aquilo que a minha alma recusava tocar, isso é agora a minha comida repugnante.
8 Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám,
8 Quem dera que se cumprisse o meu pedido, e que Deus me concedesse o que anelo!
9 aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene.
9 Que fosse do agrado de Deus esmagar-me, que soltasse a sua mão e acabasse comigo!
10 Bylo by to pro mne potěšením, navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval, neboť slova Svatého jsem nezatajil.
10 Isto ainda seria a minha consolação, e saltaria de contente na minha dor, que ele não poupa; porque não tenho negado as palavras do Santo.
11 Kde naberu sílu, abych to přečkal? Kdy to skončí, abych to vydržel?
11 Por que esperar, se já não tenho forças? Por que prolongar a vida, se o meu fim é certo?
12 Je snad z kamene má síla a mé tělo z bronzu?
12 Acaso, a minha força é a força da pedra? Ou é de bronze a minha carne?
13 Cožpak mi pomoci není? Záchrana je mi odepřena?
13 Não! Jamais haverá socorro para mim; foram afastados de mim os meus recursos.
14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.
14 Ao aflito deve o amigo mostrar compaixão, a menos que tenha abandonado o temor do Todo-Poderoso.
15 Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí,
15 Meus irmãos aleivosamente me trataram; são como um ribeiro, como a torrente que transborda no vale,
16 jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje,
16 turvada com o gelo e com a neve que nela se esconde,
17 v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa,
17 torrente que no tempo do calor seca, emudece e desaparece do seu lugar.
18 jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají.
18 Desviam-se as caravanas dos seus caminhos, sobem para lugares desolados e perecem.
19 Vyhlížely je karavany z Témy, s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby,
19 As caravanas de Temá procuram essa torrente, os viajantes de Sabá por ela suspiram.
20 za své doufání však musely se stydět, přišli k nim a zklamaly se.
20 Ficam envergonhados por terem confiado; em chegando ali, confundem-se.
21 I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň.
21 Assim também vós outros sois nada para mim; vedes os meus males e vos espantais.
22 Řekl jsem snad: »Dejte mi« či: »Plaťte za mne vlastním zbožím«
22 Acaso, disse eu: dai-me um presente? Ou: oferecei-me um suborno da vossa fazenda?
23 nebo: »Zachraňte mě z rukou protivníka« či snad: »Vykupte mě z rukou ukrutníků« ?
23 Ou: livrai-me do poder do opressor? Ou: redimi-me das mãos dos tiranos?
24 Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; dai-me a entender em que tenho errado.
25 Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte?
25 Oh! Como são persuasivas as palavras retas! Mas que é o que repreende a vossa repreensão?
26 Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?
26 Acaso, pensais em reprovar as minhas palavras, ditas por um desesperado ao vento?
27 Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat.
27 Até sobre o órfão lançaríeis sorte e especularíeis com o vosso amigo?
28 Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát?
28 Agora, pois, se sois servidos, olhai para mim e vede que não minto na vossa cara.
29 Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!
29 Tornai a julgar, vos peço, e não haja iniquidade; tornai a julgar, e a justiça da minha causa triunfará.
30 Což může být na mém jazyku nějaká podlost? Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?
30 Há iniquidade na minha língua? Não pode o meu paladar discernir coisas perniciosas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.