Jó 6
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARIB
1 Jób na to odpověděl:
1 Então Jó, respondendo, disse:
2 "Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře a mé neštěstí na vážky přiloženo!
2 Oxalá de fato se pesasse a minha mágoa, e juntamente na balança se pusesse a minha calamidade!
3 Věru, těžší je než mořský písek, že se mi až slova pletou,
3 Pois, na verdade, seria mais pesada do que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras têm sido temerárias.
4 neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží.
4 Porque as flechas do Todo-Poderoso se cravaram em mim, e o meu espírito suga o veneno delas; os terrores de Deus se arregimentam contra mim.
5 Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící?
5 Zurrará o asno montês quando tiver erva? Ou mugirá o boi junto ao seu pasto?:
6 Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek?
6 Pode se comer sem sal o que é insípido? Ou há gosto na clara do ovo?
7 Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo.
7 Nessas coisas a minha alma recusa tocar, pois são para mim qual comida repugnante.
8 Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám,
8 Quem dera que se cumprisse o meu rogo, e que Deus me desse o que anelo!
9 aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene.
9 que fosse do agrado de Deus esmagar-me; que soltasse a sua mão, e me exterminasse!
10 Bylo by to pro mne potěšením, navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval, neboť slova Svatého jsem nezatajil.
10 Isto ainda seria a minha consolação, e exultaria na dor que não me poupa; porque não tenho negado as palavras do Santo.
11 Kde naberu sílu, abych to přečkal? Kdy to skončí, abych to vydržel?
11 Qual é a minha força, para que eu espere? Ou qual é o meu fim, para que me porte com paciência?
12 Je snad z kamene má síla a mé tělo z bronzu?
12 É a minha força a força da pedra? Ou é de bronze a minha carne?
13 Cožpak mi pomoci není? Záchrana je mi odepřena?
13 Na verdade não há em mim socorro nenhum. Não me desamparou todo o auxílio eficaz?
14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.
14 Ao que desfalece devia o amigo mostrar compaixão; mesmo ao que abandona o temor do Todo-Poderoso.
15 Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí,
15 Meus irmãos houveram-se aleivosamente, como um ribeiro, como a torrente dos ribeiros que passam,
16 jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje,
16 os quais se turvam com o gelo, e neles se esconde a neve;
17 v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa,
17 no tempo do calor vão minguando; e quando o calor vem, desaparecem do seu lugar.
18 jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají.
18 As caravanas se desviam do seu curso; sobem ao deserto, e perecem.
19 Vyhlížely je karavany z Témy, s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby,
19 As caravanas de Tema olham; os viandantes de Sabá por eles esperam.
20 za své doufání však musely se stydět, přišli k nim a zklamaly se.
20 Ficam envergonhados por terem confiado; e, chegando ali, se confundem.
21 I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň.
21 Agora, pois, tais vos tornastes para mim; vedes a minha calamidade e temeis.
22 Řekl jsem snad: »Dejte mi« či: »Plaťte za mne vlastním zbožím«
22 Acaso disse eu: Dai-me um presente? Ou: Fazei-me uma oferta de vossos bens?
23 nebo: »Zachraňte mě z rukou protivníka« či snad: »Vykupte mě z rukou ukrutníků« ?
23 Ou: Livrai-me das mãos do adversário? Ou: Resgatai-me das mãos dos opressores ?
24 Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; e fazei-me entender em que errei.
25 Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte?
25 Quão poderosas são as palavras da boa razão! Mas que é o que a vossa argüição reprova?
26 Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?
26 Acaso pretendeis reprovar palavras, embora sejam as razões do desesperado como vento?
27 Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat.
27 Até quereis lançar sortes sobre o órfão, e fazer mercadoria do vosso amigo.
28 Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát?
28 Agora, pois, por favor, olhai para, mim; porque de certo à vossa face não mentirei.
29 Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!
29 Mudai de parecer, peço-vos, não haja injustiça; sim, mudai de parecer, que a minha causa é justa.
30 Což může být na mém jazyku nějaká podlost? Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?
30 Há iniqüidade na minha língua? Ou não poderia o meu paladar discernir coisas perversas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.