Jó 41
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NAA
1 Hle, čekat na něho je ošidné, při pohledu na něho se člověk hroutí.
1 “Você é capaz de pescar o monstro Leviatã com um anzol e prender a sua língua com uma corda?
2 Není odvážlivce, který by ho dráždil. Kdo potom obstojí přede mnou?
2 Você consegue passar uma vara de junco pelo nariz dele? Ou furar o queixo dele com um gancho?
3 Kdo mi napřed něco dal, abych mu to splatil? Pod celým nebem všechno je mé.
3 Por acaso ele lhe fará muitas súplicas? Ou lhe falará palavras brandas?
4 Nemohu mlčet o jeho údech, nemluvit o jeho bohatýrské síle a jeho výborné stavbě těla.
4 Será que ele fará um acordo com você, para que seja seu escravo para sempre?
5 Kdo odkryl jeho oděv a přistoupil k němu s udidly dvojitými?
5 Será que você vai brincar com ele, como se fosse um passarinho? Irá prendê-lo com uma corda, para dá-lo às suas meninas?
6 Kdo otevřel vrata jeho tlamy? Strach jde z jeho zubů.
6 Será que os seus sócios o colocarão à venda? Ou irão reparti-lo entre os negociantes?
7 Jeho hřbet je jako řady štítů těsně uzavřených pod pečetí,
7 Você consegue encher de arpões a pele dele? Ou cravar fisgas de pesca na sua cabeça?
8 dotýkají se jedny druhých, vítr mezi ně nevnikne;
8 Ponha a mão sobre ele; você se lembrará da luta e nunca mais repetirá o gesto.”
9 jeden přilétá k druhému, jsou pevně sevřeny, nelze je oddělit.
9 “Eis que a gente se engana na esperança que tem; não é fato que alguém cairá por terra só em vê-lo?
10 Jeho kýcháním se rozžehává světlo, jeho oči jsou jak řasy jitřenky,
10 Ninguém é tão ousado, que se atreva a despertá-lo.” “Quem então será capaz de se erguer diante de mim?
11 z úst mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry,
11 Quem primeiro deu algo a mim, para que eu tenha de retribuir-lhe? Pois o que está debaixo de todos os céus é meu.”
12 z nozder mu vystupuje kouř jak z hrnce nad ohněm z rákosí rozdmýchaným,
12 “Não me calarei a respeito das pernas do Leviatã, nem da sua grande força, nem da graça da sua compostura.
13 jeho dech rozžhavuje uhlí, z tlamy mu šlehá plamen,
13 Quem poderá tirar a capa do seu dorso? Ou lhe penetrará a dupla couraça?
14 v jeho šíji dříme síla, před ním se každý zkroušeně chvěje,
14 Quem abriria as portas de sua boca? Pois em roda dos seus dentes está o terror.
15 laloky mu přiléhají k tělu jak ulité, netřesou se,
15 As fileiras de suas escamas são o seu orgulho, cada uma bem-encostada como por um selo que as ajusta.
16 jeho srdce je slité, tvrdé jako kámen, slité jako spodní žernov.
16 A tal ponto uma se junta à outra, que entre elas não passa nem o ar.
17 Když se zvedne, sami bohové se leknou, při tom hrozném třesku jsou bez sebe strachy,
17 Elas se ligam umas às outras, aderem entre si e não podem ser separadas.
18 meč, jenž by ho zasáhl, tu ránu nevydrží, ani kopí, vržená střela či hrot šípu.
18 Cada um dos seus espirros faz resplandecer a luz, e os seus olhos são como os raios do amanhecer.
19 Železo má za slámu, bronz za trouchnivé dřevo,
19 Da sua boca saem tochas; faíscas de fogo saltam dela.
20 šíp z luku ho nezažene na útěk, kameny z praku se před ním mění v stébla slámy,
20 Das suas narinas procede fumaça, como de uma panela fervente sobre juncos em chama.
21 kyj má jen za slaměné stéblo, posmívá se, když přiletí chvějící se oštěp.
21 O sopro dele acende o carvão; da sua boca saem chamas.
22 Vespod má ostny podobné střepům, vleče se blátem jako smyk na obilí,
22 No seu pescoço reside a força; e diante dele salta o desespero.
23 způsobuje, že to v hlubině vře jako v hrnci, moře je pro něj jak kelímek na masti,
23 Suas partes carnudas são bem-pegadas entre si; todas fundidas nele e imóveis.
24 nechává za sebou světélkující dráhu, až se zdá, že propastná tůň zšedivěla.
24 O coração dele é duro como uma pedra, firme como a pedra inferior de um moinho.
25 Na prachu země mu není podobného, kdo by byl prost všeho děsu.
25 Quando ele se levanta, os valentes tremem; quando ele irrompe, ficam como que fora de si.
26 Na všechno vysoké pohlíží svrchu, nad všemi šelmami je králem."
26 Se o golpe de espada o alcança, isso não tem efeito algum, e o mesmo vale para a lança, o dardo ou a flecha.
27 — ausente —
27 Para ele, o ferro é como palha, e o cobre, como pau podre.
28 — ausente —
28 As flechas não o fazem fugir; para ele, as pedras das fundas se transformam em palha.
29 — ausente —
29 Os porretes são para ele como talos de capim; quando agitam a lança, ele dá risada.
30 — ausente —
30 Debaixo do ventre ele tem escamas pontiagudas; arrasta-se sobre a lama, como um instrumento de debulhar.
31 — ausente —
31 Leva as profundezas a ferver como panela; torna o mar como caldeira de unguento.
32 — ausente —
32 Deixa atrás de si um sulco luminoso, como se o abismo tivesse uma cabeleira branca.
33 — ausente —
33 Na terra, não há ninguém como ele, pois foi feito para nunca ter medo.
34 — ausente —
34 O Leviatã olha com desprezo tudo o que é alto; é rei sobre todos os orgulhosos.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.