Jó 41

Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Hle, čekat na něho je ošidné, při pohledu na něho se člověk hroutí.
1 Poderás tirar com anzol o leviatã, ou apertar-lhe a língua com uma corda?
2 Není odvážlivce, který by ho dráždil. Kdo potom obstojí přede mnou?
2 Poderás meter-lhe uma corda de junco no nariz, ou com um gancho furar a sua queixada?
3 Kdo mi napřed něco dal, abych mu to splatil? Pod celým nebem všechno je mé.
3 Porventura te fará muitas súplicas, ou brandamente te falará?
4 Nemohu mlčet o jeho údech, nemluvit o jeho bohatýrské síle a jeho výborné stavbě těla.
4 Fará ele aliança contigo, ou o tomarás tu por servo para sempre?
5 Kdo odkryl jeho oděv a přistoupil k němu s udidly dvojitými?
5 Brincarás com ele, como se fora um pássaro, ou o prenderás para tuas meninas?
6 Kdo otevřel vrata jeho tlamy? Strach jde z jeho zubů.
6 Farão os sócios de pesca tráfico dele, ou o dividirão entre os negociantes?
7 Jeho hřbet je jako řady štítů těsně uzavřených pod pečetí,
7 Poderás encher-lhe a pele de arpões, ou a cabeça de fisgas?
8 dotýkají se jedny druhých, vítr mezi ně nevnikne;
8 Põe a tua mão sobre ele; lembra-te da peleja; nunca mais o farás!
9 jeden přilétá k druhému, jsou pevně sevřeny, nelze je oddělit.
9 Eis que é vã a esperança de apanhá-lo; pois não será um homem derrubado só ao vê-lo?
10 Jeho kýcháním se rozžehává světlo, jeho oči jsou jak řasy jitřenky,
10 Ninguém há tão ousado, que se atreva a despertá-lo; quem, pois, é aquele que pode erguer-se diante de mim?
11 z úst mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry,
11 Quem primeiro me deu a mim, para que eu haja de retribuir-lhe? Pois tudo quanto existe debaixo de todo céu é meu.
12 z nozder mu vystupuje kouř jak z hrnce nad ohněm z rákosí rozdmýchaným,
12 Não me calarei a respeito dos seus membros, nem da sua grande força, nem da graça da sua estrutura.
13 jeho dech rozžhavuje uhlí, z tlamy mu šlehá plamen,
13 Quem lhe pode tirar o vestido exterior? Quem lhe penetrará a couraça dupla?
14 v jeho šíji dříme síla, před ním se každý zkroušeně chvěje,
14 Quem jamais abriu as portas do seu rosto? Pois em roda dos seus dentes está o terror.
15 laloky mu přiléhají k tělu jak ulité, netřesou se,
15 As suas fortes escamas são o seu orgulho, cada uma fechada como por um selo apertado.
16 jeho srdce je slité, tvrdé jako kámen, slité jako spodní žernov.
16 Uma à outra se chega tão perto, que nem o ar passa por entre elas.
17 Když se zvedne, sami bohové se leknou, při tom hrozném třesku jsou bez sebe strachy,
17 Umas às outras se ligam; tanto aderem entre si, que não se podem separar.
18 meč, jenž by ho zasáhl, tu ránu nevydrží, ani kopí, vržená střela či hrot šípu.
18 Os seus espirros fazem resplandecer a luz, e os seus olhos são como as pestanas da alva.
19 Železo má za slámu, bronz za trouchnivé dřevo,
19 Da sua boca saem tochas; faíscas de fogo saltam dela.
20 šíp z luku ho nezažene na útěk, kameny z praku se před ním mění v stébla slámy,
20 Dos seus narizes procede fumaça, como de uma panela que ferve, e de juncos que ardem.
21 kyj má jen za slaměné stéblo, posmívá se, když přiletí chvějící se oštěp.
21 O seu hálito faz incender os carvões, e da sua boca sai uma chama.
22 Vespod má ostny podobné střepům, vleče se blátem jako smyk na obilí,
22 No seu pescoço reside a força; e diante dele anda saltando o terror.
23 způsobuje, že to v hlubině vře jako v hrnci, moře je pro něj jak kelímek na masti,
23 Os tecidos da sua carne estão pegados entre si; ela é firme sobre ele, não se pode mover.
24 nechává za sebou světélkující dráhu, až se zdá, že propastná tůň zšedivěla.
24 O seu coração é firme como uma pedra; sim, firme como a pedra inferior duma mó.
25 Na prachu země mu není podobného, kdo by byl prost všeho děsu.
25 Quando ele se levanta, os valentes são atemorizados, e por causa da consternação ficam fora de si.
26 Na všechno vysoké pohlíží svrchu, nad všemi šelmami je králem."
26 Se alguém o atacar com a espada, essa não poderá penetrar; nem tampouco a lança, nem o dardo, nem o arpão.
27 — ausente —
27 Ele considera o ferro como palha, e o bronze como pau podre.
28 — ausente —
28 A seta não o poderá fazer fugir; para ele as pedras das fundas se tornam em restolho.
29 — ausente —
29 Os bastões são reputados como juncos, e ele se ri do brandir da lança.
30 — ausente —
30 Debaixo do seu ventre há pontas agudas; ele se estende como um trilho sobre o lodo.
31 — ausente —
31 As profundezas faz ferver, como uma panela; torna o mar como uma vasilha de ungüento.
32 — ausente —
32 Após si deixa uma vereda luminosa; parece o abismo tornado em brancura de cãs.
33 — ausente —
33 Na terra não há coisa que se lhe possa comparar; pois foi feito para estar sem pavor.
34 — ausente —
34 Ele vê tudo o que é alto; é rei sobre todos os filhos da soberba.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.