Jó 41

Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Hle, čekat na něho je ošidné, při pohledu na něho se člověk hroutí.
1 Podes tu, com anzol, apanhar o crocodilo ou lhe travar a língua com uma corda?
2 Není odvážlivce, který by ho dráždil. Kdo potom obstojí přede mnou?
2 Podes meter-lhe no nariz uma vara de junco? Ou furar-lhe as bochechas com um gancho?
3 Kdo mi napřed něco dal, abych mu to splatil? Pod celým nebem všechno je mé.
3 Acaso, te fará muitas súplicas? Ou te falará palavras brandas?
4 Nemohu mlčet o jeho údech, nemluvit o jeho bohatýrské síle a jeho výborné stavbě těla.
4 Fará ele acordo contigo? Ou tomá-lo-ás por servo para sempre?
5 Kdo odkryl jeho oděv a přistoupil k němu s udidly dvojitými?
5 Brincarás com ele, como se fora um passarinho? Ou tê-lo-ás preso à correia para as tuas meninas?
6 Kdo otevřel vrata jeho tlamy? Strach jde z jeho zubů.
6 Acaso, os teus sócios negociam com ele? Ou o repartirão entre os mercadores?
7 Jeho hřbet je jako řady štítů těsně uzavřených pod pečetí,
7 Encher-lhe-ás a pele de arpões? Ou a cabeça, de farpas?
8 dotýkají se jedny druhých, vítr mezi ně nevnikne;
8 Põe a mão sobre ele, lembra-te da peleja e nunca mais o intentarás.
9 jeden přilétá k druhému, jsou pevně sevřeny, nelze je oddělit.
9 Eis que a gente se engana em sua esperança; acaso, não será o homem derribado só em vê-lo?
10 Jeho kýcháním se rozžehává světlo, jeho oči jsou jak řasy jitřenky,
10 Ninguém há tão ousado, que se atreva a despertá-lo. Quem é, pois, aquele que pode erguer-se diante de mim?
11 z úst mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry,
11 Quem primeiro me deu a mim, para que eu haja de retribuir-lhe? Pois o que está debaixo de todos os céus é meu.
12 z nozder mu vystupuje kouř jak z hrnce nad ohněm z rákosí rozdmýchaným,
12 Não me calarei a respeito dos seus membros, nem da sua grande força, nem da graça da sua compostura.
13 jeho dech rozžhavuje uhlí, z tlamy mu šlehá plamen,
13 Quem lhe abrirá as vestes do seu dorso? Ou lhe penetrará a couraça dobrada?
14 v jeho šíji dříme síla, před ním se každý zkroušeně chvěje,
14 Quem abriria as portas do seu rosto? Pois em roda dos seus dentes está o terror.
15 laloky mu přiléhají k tělu jak ulité, netřesou se,
15 As fileiras de suas escamas são o seu orgulho, cada uma bem-encostada como por um selo que as ajusta.
16 jeho srdce je slité, tvrdé jako kámen, slité jako spodní žernov.
16 A tal ponto uma se chega à outra, que entre elas não entra nem o ar.
17 Když se zvedne, sami bohové se leknou, při tom hrozném třesku jsou bez sebe strachy,
17 Umas às outras se ligam, aderem entre si e não se podem separar.
18 meč, jenž by ho zasáhl, tu ránu nevydrží, ani kopí, vržená střela či hrot šípu.
18 Cada um dos seus espirros faz resplandecer luz, e os seus olhos são como as pestanas da alva.
19 Železo má za slámu, bronz za trouchnivé dřevo,
19 Da sua boca saem tochas; faíscas de fogo saltam dela.
20 šíp z luku ho nezažene na útěk, kameny z praku se před ním mění v stébla slámy,
20 Das suas narinas procede fumaça, como de uma panela fervente ou de juncos que ardem.
21 kyj má jen za slaměné stéblo, posmívá se, když přiletí chvějící se oštěp.
21 O seu hálito faz incender os carvões; e da sua boca sai chama.
22 Vespod má ostny podobné střepům, vleče se blátem jako smyk na obilí,
22 No seu pescoço reside a força; e diante dele salta o desespero.
23 způsobuje, že to v hlubině vře jako v hrnci, moře je pro něj jak kelímek na masti,
23 Suas partes carnudas são bem-pegadas entre si; todas fundidas nele e imóveis.
24 nechává za sebou světélkující dráhu, až se zdá, že propastná tůň zšedivěla.
24 O seu coração é firme como uma pedra, firme como a mó de baixo.
25 Na prachu země mu není podobného, kdo by byl prost všeho děsu.
25 Levantando-se ele, tremem os valentes; quando irrompe, ficam como que fora de si.
26 Na všechno vysoké pohlíží svrchu, nad všemi šelmami je králem."
26 Se o golpe de espada o alcança, de nada vale, nem de lança, de dardo ou de flecha.
27 — ausente —
27 Para ele, o ferro é palha, e o cobre, pau podre.
28 — ausente —
28 A seta o não faz fugir; as pedras das fundas se lhe tornam em restolho.
29 — ausente —
29 Os porretes atirados são para ele como palha, e ri-se do brandir da lança.
30 — ausente —
30 Debaixo do ventre, há escamas pontiagudas; arrasta-se sobre a lama, como um instrumento de debulhar.
31 — ausente —
31 As profundezas faz ferver, como uma panela; torna o mar como caldeira de unguento.
32 — ausente —
32 Após si, deixa um sulco luminoso; o abismo parece ter-se encanecido.
33 — ausente —
33 Na terra, não tem ele igual, pois foi feito para nunca ter medo.
34 — ausente —
34 Ele olha com desprezo tudo o que é alto; é rei sobre todos os animais orgulhosos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.