Jó 31
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVT
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
1 “Fiz uma aliança com meus olhos de não olhar com cobiça para nenhuma jovem.
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
2 Pois o que Deus, lá de cima, escolheu para nós? Qual é nossa herança do Todo-poderoso, que está lá no alto?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
3 Não é calamidade para os perversos e desgraça para os que praticam o mal?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
4 Afinal, ele não vê tudo que faço e cada passo que dou?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
5 “Se minha conduta foi falsa, e se procurei enganar alguém,
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
6 que Deus me pese numa balança justa, pois conhecerá minha integridade.
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
7 Se me desviei de seu caminho, se meu coração cobiçou o que os olhos viram, ou se sou culpado de algum outro pecado,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
8 que outros comam o que semeei; que minhas plantações sejam arrancadas pela raiz.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
9 “Se meu coração foi seduzido por uma mulher, ou se cobicei a esposa de meu próximo,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
10 que minha esposa se torne serva de outro homem; que outros durmam com ela.
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
11 Pois a cobiça é um pecado vergonhoso, um crime que merece castigo.
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
12 É fogo que tudo consome, levando à destruição, capaz de destruir tudo que tenho.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
13 “Se fui injusto com meus servos e servas quando me apresentaram suas queixas,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
14 que farei quando Deus me confrontar? Que direi quando ele me chamar para prestar contas?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
15 Pois o mesmo Deus que me criou, também criou meus servos; formou no ventre materno tanto eles como eu.
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
16 “Acaso me recusei a ajudar os pobres ou acabei com a esperança da viúva?
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
17 Fui mesquinho com meu alimento e me recusei a compartilhá-lo com os órfãos?
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
18 Não! Desde a juventude, tenho cuidado dos órfãos como um pai e, por toda a vida, tenho ajudado as viúvas.
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
19 Sempre que via alguém passar frio por falta de roupa, e o pobre que não tinha o que vestir,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
20 acaso eles não me abençoavam por lhes prover roupas de lã para aquecê-los?
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
21 “Se levantei a mão contra o órfão, certo de que os juízes tomariam meu partido,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
22 que meu ombro seja deslocado e meu braço, arrancado da articulação!
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
23 Seria melhor que enfrentar o castigo de Deus; pois, se a majestade de Deus é contra mim, que esperança resta?
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
24 “Acaso confiei no dinheiro ou me senti seguro por causa de meu ouro?
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,
25 Acaso me vangloriei de minha riqueza e de tudo que possuo?
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,
26 “Olhei para o sol, que brilha no céu, ou para a lua, que percorre seu resplendor,
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,
27 e, em segredo, meu coração foi seduzido a lhes lançar beijos de adoração?
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.
28 Se o fiz, devo ser castigado pelos juízes, pois significa que neguei o Deus que está lá no alto.
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -
29 “Alguma vez me alegrei com a desgraça de meus inimigos, ou exultei porque lhes aconteceu algum mal?
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,
30 Não, jamais cometi o pecado de amaldiçoar alguém ou de pedir sua morte como vingança.
31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«,
31 “Meus servos nunca disseram: ‘Ele deixa os outros passar fome’.
32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,
32 Nunca deixei o estrangeiro dormir na rua; minha porta sempre esteve aberta para todos.
33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,
33 “Acaso procurei encobrir meus pecados, como outros fazem, e esconder a culpa em meu coração?
34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.
34 Mantive-me calado e não saí de casa, por medo da multidão ou do desprezo do povo?
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.
35 “Se ao menos alguém me ouvisse! Vejam, aqui está minha defesa assinada. Que o Todo-poderoso me responda; que meu adversário registre sua denúncia por escrito.
36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.
36 Eu enfrentaria a acusação de peito aberto e a usaria como coroa.
37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.
37 Pois eu diria a Deus exatamente o que tenho feito; compareceria diante dele como um príncipe.
38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,
38 “Se a terra protestar contra mim, se todos os seus sulcos clamarem,
39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,
39 se roubei suas colheitas, ou se matei seus donos,
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.
40 que cresçam espinhos em lugar de trigo e ervas daninhas em lugar de cevada”. Assim terminam as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.