Jó 31
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARC
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
1 Fiz concerto com os meus olhos; como, pois, os fixaria numa virgem?
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
2 Porque qual seria a parte de Deus vinda de cima, ou a herança do Todo-Poderoso desde as alturas?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
3 Porventura, não é a perdição para o perverso, e o desastre, para os que praticam iniquidade?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
4 Ou não vê ele os meus caminhos e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
5 Se andei com vaidade, e se o meu pé se apressou para o engano
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
6 (pese-me em balanças fiéis, e saberá Deus a minha sinceridade);
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
7 se os meus passos se desviaram do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se às minhas mãos se apegou alguma coisa,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
8 então, semeie eu, e outro coma, e seja a minha descendência arrancada até à raiz.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
9 Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, ou se eu andei rondando à porta do meu próximo,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
10 então, moa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ela.
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
11 Porque isso seria uma infâmia e delito, pertencente aos juízes.
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
12 Porque é fogo que consome até à perdição e desarraigaria toda a minha renda.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
13 Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando eles contendiam comigo,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
14 então, que faria eu quando Deus se levantasse? E, inquirindo a causa, que lhe responderia?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
15 Aquele que me formou no ventre não o fez também a ele? Ou não nos formou do mesmo modo na madre?
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
16 Se retive o que os pobres desejavam ou fiz desfalecer os olhos da viúva;
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
17 ou sozinho comi o meu bocado, e o órfão não comeu dele
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
18 (porque desde a minha mocidade cresceu comigo como com seu pai, e o guiei desde o ventre da minha mãe);
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
19 se a alguém vi perecer por falta de veste e, ao necessitado, por não ter coberta;
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
20 se os seus lombos me não abençoaram, se ele não se aquentava com as peles dos meus cordeiros;
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
21 se eu levantei a mão contra o órfão, porque na porta via a minha ajuda,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
22 então, caia do ombro a minha espádua, e quebre-se o meu braço desde o osso.
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
23 Porque o castigo de Deus era para mim um assombro, e eu não podia suportar a sua grandeza.
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
24 Se no ouro pus a minha esperança ou disse ao ouro fino: Tu és a minha confiança;
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,
25 se me alegrei de que era muita a minha fazenda e de que a minha mão tinha alcançado muito;
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,
26 se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, caminhando gloriosa;
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,
27 e o meu coração se deixou enganar em oculto, e a minha boca beijou a minha mão,
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.
28 também isto seria delito pertencente ao juiz; pois assim negaria a Deus, que está em cima.
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -
29 Se me alegrei da desgraça do que me tem ódio, e se eu exultei quando o mal o achou
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,
30 (também não deixei pecar o meu paladar, desejando a sua morte com maldição);
31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«,
31 se a gente da minha tenda não disse: Ah! Quem se não terá saciado com a sua carne!
32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,
32 O estrangeiro não passava a noite na rua; as minhas portas abria ao viandante.
33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,
33 Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando o meu delito no meu seio,
34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.
34 trema eu perante uma grande multidão, e o desprezo das famílias me apavore, e eu me cale, e não saia da porta.
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.
35 Ah! Quem me dera um que me ouvisse! Eis que o meu intento é que o Todo-Poderoso me responda e que o meu adversário escreva um livro.
36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.
36 Por certo que o levaria sobre o meu ombro, sobre mim o ataria como coroa.
37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.
37 O número dos meus passos lhe mostraria; como príncipe me chegaria a ele.
38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,
38 Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus regos juntamente chorarem;
39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,
39 se comi a sua novidade sem dinheiro e sufoquei a alma dos seus donos,
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.
40 por trigo me produza cardos, e por cevada, joio. Acabaram-se as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.