Jó 31
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARA
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
1 Fiz aliança com meus olhos; como, pois, os fixaria eu numa donzela?
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
2 Que porção, pois, teria eu do Deus lá de cima e que herança, do Todo-Poderoso desde as alturas?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
3 Acaso, não é a perdição para o iníquo, e o infortúnio, para os que praticam a maldade?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
4 Ou não vê Deus os meus caminhos e não conta todos os meus passos?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
5 Se andei com falsidade, e se o meu pé se apressou para o engano
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
6 (pese-me Deus em balanças fiéis e conhecerá a minha integridade);
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
7 se os meus passos se desviaram do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se às minhas mãos se apegou qualquer mancha,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
8 então, semeie eu, e outro coma, e sejam arrancados os renovos do meu campo.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
9 Se o meu coração se deixou seduzir por causa de mulher, se andei à espreita à porta do meu próximo,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
10 então, moa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ela.
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
11 Pois seria isso um crime hediondo, delito à punição de juízes;
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
12 pois seria fogo que consome até à destruição e desarraigaria toda a minha renda.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
13 Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando eles contendiam comigo,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
14 então, que faria eu quando Deus se levantasse? E, inquirindo ele a causa, que lhe responderia eu?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
15 Aquele que me formou no ventre materno não os fez também a eles? Ou não é o mesmo que nos formou na madre?
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
16 Se retive o que os pobres desejavam ou fiz desfalecer os olhos da viúva;
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
17 ou, se sozinho comi o meu bocado, e o órfão dele não participou
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
18 (Porque desde a minha mocidade cresceu comigo como se eu lhe fora o pai, e desde o ventre da minha mãe fui o guia da viúva.);
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
19 se a alguém vi perecer por falta de roupa e ao necessitado, por não ter coberta;
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
20 se os seus lombos não me abençoaram, se ele não se aquentava com a lã dos meus cordeiros;
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
21 se eu levantei a mão contra o órfão, por me ver apoiado pelos juízes da porta,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
22 então, caia a omoplata do meu ombro, e seja arrancado o meu braço da articulação.
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
23 Porque o castigo de Deus seria para mim um assombro, e eu não poderia enfrentar a sua majestade.
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
24 Se no ouro pus a minha esperança ou disse ao ouro fino: em ti confio;
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,
25 se me alegrei por serem grandes os meus bens e por ter a minha mão alcançado muito;
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,
26 se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, que caminhava esplendente,
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,
27 e o meu coração se deixou enganar em oculto, e beijos lhes atirei com a mão,
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.
28 também isto seria delito à punição de juízes; pois assim negaria eu ao Deus lá de cima.
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -
29 Se me alegrei da desgraça do que me tem ódio e se exultei quando o mal o atingiu
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,
30 (Também não deixei pecar a minha boca, pedindo com imprecações a sua morte.);
31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«,
31 se a gente da minha tenda não disse: Ah! Quem haverá aí que não se saciou de carne provida por ele
32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,
32 (O estrangeiro não pernoitava na rua; as minhas portas abria ao viandante.)!
33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,
33 Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando o meu delito no meu seio;
34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.
34 porque eu temia a grande multidão, e o desprezo das famílias me apavorava, de sorte que me calei e não saí da porta.
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.
35 Tomara eu tivesse quem me ouvisse! Eis aqui a minha defesa assinada! Que o Todo-Poderoso me responda! Que o meu adversário escreva a sua acusação!
36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.
36 Por certo que a levaria sobre o meu ombro, atá-la-ia sobre mim como coroa;
37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.
37 mostrar-lhe-ia o número dos meus passos; como príncipe me chegaria a ele.
38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,
38 Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus sulcos juntamente chorarem;
39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,
39 se comi os seus frutos sem tê-la pago devidamente e causei a morte aos seus donos,
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.
40 por trigo me produza cardos, e por cevada, joio. Fim das palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.