Jó 31
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVI
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
1 "Fiz acordo com os meus olhos de não olhar com cobiça para as moças.
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
2 Pois qual é a porção que o homem recebe de Deus, lá de cima? Qual a sua herança do Todo-poderoso, que habita nas alturas?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?
3 Não é ruína para os ímpios, desgraça para os que fazem o mal?
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
4 Não vê ele os meus caminhos, e não considera cada um de meus passos?
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí,
5 "Se me conduzi com falsidade, ou se meus pés se apressaram a enganar,
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
6 Deus me pese em balança justa, e saberá que não tenho culpa;
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,
7 se meus passos desviaram-se do caminho, se o meu coração foi conduzido por meus olhos, ou se minhas mãos foram contaminadas,
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni.
8 que outros comam o que semeei, e que as minhas plantações sejam arrancadas pelas raízes.
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,
9 "Se o meu coração foi seduzido por mulher, ou se fiquei à espreita junto à porta do meu próximo,
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní.
10 que a minha esposa moa cereal de outro homem, e que outros durmam com ela.
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení,
11 Pois fazê-lo seria vergonhoso, crime merecedor de julgamento.
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.
12 Isso é um fogo que consome até a Destruição; teria extirpado a minha colheita.
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor,
13 "Se neguei justiça aos meus servos e servas, quando reclamaram contra mim,
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat?
14 que farei quando Deus me confrontar? Que responderei quando chamado a prestar contas?
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně?
15 Aquele que me fez no ventre materno não fez também a eles? Não foi ele quem formou a mim e a eles No interior de nossas mães?
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději
16 "Se não atendi aos desejos do pobre, ou se fatiguei os olhos da viúva,
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
17 se comi meu pão sozinho, sem compartilhá-lo com o órfão,
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
18 sendo que desde a minha juventude o criei como se fosse seu pai, e desde o nascimento guiei a viúva;
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
19 se vi alguém morrendo por falta de roupa, ou um necessitado sem cobertor,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
20 e o seu coração não me abençoou porque o aqueci com a lã de minhas ovelhas,
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
21 se levantei a mão contra o órfão, ciente da minha influência no tribunal,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
22 que o meu braço descaia do ombro, e se quebre nas juntas.
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
23 Pois eu tinha medo que Deus me destruísse, e, temendo o seu esplendor, não podia fazer tais coisas.
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
24 "Se pus no ouro a minha confiança e disse ao ouro puro: Você é a minha garantia,
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,
25 se me regozijei por ter grande riqueza, pela fortuna que as minhas mãos obtiveram,
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,
26 se contemplei o sol em seu fulgor e a lua a mover-se esplêndida,
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,
27 e em segredo o meu coração foi seduzido e a minha mão lhes ofereceu beijos de veneração,
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.
28 esses também seriam pecados merecedores de condenação, pois eu teria sido infiel a Deus, que está nas alturas.
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -
29 "Se a desgraça do meu inimigo me alegrou, ou se os problemas que teve me deram prazer;
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,
30 eu, que nunca deixei minha boca pecar, lançando maldição sobre ele;
31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«,
31 se os que moram em minha casa nunca tivessem dito: ‘Quem não recebeu de Jó um pedaço de carne? ’,
32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -,
32 sendo que nenhum estrangeiro teve que passar a noite na rua, pois a minha porta sempre esteve aberta para o viajante;
33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi,
33 se escondi o meu pecado, como outros fazem, acobertando no coração a minha culpa,
34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.
34 com tanto medo da multidão e do desprezo dos familiares que me calei e não saí de casa...
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis.
35 ( "Ah, se alguém me ouvisse! Agora assino a minha defesa. Que o Todo-poderoso me responda; que o meu acusador faça a acusação por escrito.
36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec.
36 Eu bem que a levaria nos ombros e a usaria como coroa.
37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu.
37 Eu lhe falaria sobre todos os meus passos; como um príncipe eu me aproximaria dele. )
38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly,
38 "Se a minha terra se queixar de mim e todos os seus sulcos chorarem,
39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval,
39 se consumi os seus produtos sem nada pagar, ou se causei desânimo aos seus ocupantes,
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí." Zde končí Jóbova slova.
40 que me venham espinhos em lugar de trigo e ervas daninhas em lugar de cevada". Aqui terminam as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.