Jó 24
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVI
1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
1 "Por que o Todo-poderoso não marca as datas para julgamento? Por que aqueles que o conhecem não chegam a vê-las?
2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
2 Há os que mudam os marcos dos limites e apascentam rebanhos que eles roubaram.
3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
3 Levam o jumento que pertence ao órfão e tomam o boi da viúva como penhor.
4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
4 Forçam os necessitados a saírem do caminho e os pobres da terra a esconder-se.
5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
5 Como jumentos selvagens no deserto, os pobres vão em busca de comida; da terra deserta a obtêm para os seus filhos.
6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.
6 Juntam forragem nos campos e respigam nas vinhas dos ímpios.
7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;
7 Pela falta de roupas, passam a noite nus; não têm com que cobrir-se no frio.
8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.
8 Encharcados pelas chuvas das montanhas, abraçam-se às rochas por falta de abrigo.
9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.
9 A criança órfã é arrancada do seio de sua mãe; o recém-nascido do pobre é tomado para pagar uma dívida.
10 Tito chodí nazí, bez oděvu, hladoví snášejí cizím snopy;
10 Por falta de roupas, andam nus; carregam os feixes, mas continuam famintos.
11 mezi jejich zídkami lisují olej, šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,
11 Espremem azeitonas dentro dos seus muros; pisam uvas nos lagares, mas assim mesmo sofrem sede.
12 ston umírajících zaznívá z města, prokláni volají o pomoc. Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.
12 Sobem da cidade os gemidos dos que estão para morrer, e as almas dos feridos clamam por socorro. Mas Deus não vê mal nisso.
13 Tamti se bouří proti světlu, neznají se k Božím cestám, nesetrvávají na jeho stezkách.
13 "Há os que se revoltam contra a luz, não conhecem os caminhos dela e não permanecem em suas veredas.
14 Za světla povstává vrah a vraždí utištěného ubožáka, i v noci se plíží jako zloděj.
14 De manhã o assassino se levanta e mata os pobres e os necessitados; de noite age como ladrão.
15 Též oko cizoložníka se drží v přítmí, říká: »Nikdo mě nespatří«, tvář si zahaluje rouškou.
15 Os olhos do adúltero ficam à espera do crepúsculo; ‘Nenhum olho me verá’, pensa ele; e mantém oculto o rosto.
16 Za tmy se do domů vloupávají, za dne se zamykají, o světle nechtějí vědět.
16 No escuro os homens invadem casas, mas de dia se enclausuram; não querem saber da luz.
17 Jim všem je jitro šerem smrti, s hrůzami šeré smrti se znají.
17 Para eles a manhã é tremenda escuridão; eles são amigos dos pavores das trevas.
18 Takového rychle vezme voda, jeho úděl na zemi je zlořečený, neobrací se na cestu do vinic.
18 "São, porém, como espuma sobre as águas; sua parte da terra foi amaldiçoada, e por isso ninguém vai às vinhas.
19 Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody a podsvětí ty, kdo hřeší.
19 Assim como o calor e a seca depressa consomem a neve derretida, assim a sepultura consome os que pecaram.
20 Ať na něho zapomene i matčino lůno, ať si na něm pochutnají červi; nebude ho nikdy vzpomenuto. Podlost bude roztříštěna jako dřevo.
20 Sua mãe os esquece, os vermes se banqueteiam neles. Ninguém se lembra dos maus; quebram-se como árvores.
21 Odírá neplodnou, která nerodí, a vdově neprokáže dobrodiní.
21 Devoram a estéril e sem filhos e não mostram bondade para com a viúva.
22 I vznešené zachovává Bůh svou mocí; povstane-li, nikdo si není životem jist.
22 Mas Deus, por seu poder, os arranca; embora firmemente estabelecidos, a vida deles não tem segurança.
23 Dopřává člověku bezpečí a on se má oč opřít, ale oči má upřené na jejich cesty.
23 Ele poderá deixá-los descansar, sentindo-se seguros, mas os vigia atento nos caminhos que seguem.
24 Nakrátko jsou povýšeni a už zanikají, sehnuti jsou jako ti, co hynou, vadnou jako vršky klasů.
24 Por um breve instante são exaltados, e depois se vão; colhidos como todos os demais; ceifados como espigas de cereal.
25 Není tomu tak? Kdo obviní mě ze lži? Kdo moji řeč za nic nemá?"
25 "Se não é assim, quem poderá provar que minto e reduzir a nada as minhas palavras? "
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.