Jó 24

Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
1 Visto que do Todo-Poderoso se não encobriram os tempos, por que não veem os seus dias os que o conhecem?
2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
2 Há os que até os limites removem; roubam os rebanhos e os apascentam.
3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
3 Levam o jumento do órfão; tomam em penhor o boi da viúva.
4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
4 Desviam do caminho os necessitados; e os miseráveis da terra juntos se escondem.
5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
5 Eis que, como jumentos monteses no deserto, saem à sua obra, madrugando para a presa; o campo raso dá mantimento a eles e aos seus filhos.
6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.
6 No campo, segam o seu pasto e vindimam a vinha do ímpio.
7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;
7 Ao nu fazem passar a noite sem roupa, não tendo ele coberta contra o frio.
8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.
8 Pelas correntes das montanhas são molhados e, não tendo refúgio, abraçam-se com as rochas.
9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.
9 Ao orfãozinho arrancam do peito e aceitam o penhor do pobre.
10 Tito chodí nazí, bez oděvu, hladoví snášejí cizím snopy;
10 Fazem com que os nus vão sem veste e aos famintos tiram as espigas.
11 mezi jejich zídkami lisují olej, šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,
11 Dentro dos seus muros fazem o azeite; pisam os lagares e ainda têm sede.
12 ston umírajících zaznívá z města, prokláni volají o pomoc. Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.
12 Desde as cidades gemem os homens, e a alma dos feridos clama; e, contudo, Deus lho não imputa como loucura.
13 Tamti se bouří proti světlu, neznají se k Božím cestám, nesetrvávají na jeho stezkách.
13 Eles estão entre os que se opõem à luz; não conhecem os seus caminhos e não permanecem nas suas veredas.
14 Za světla povstává vrah a vraždí utištěného ubožáka, i v noci se plíží jako zloděj.
14 De madrugada se levanta o homicida, mata o pobre e necessitado e de noite é como o ladrão.
15 Též oko cizoložníka se drží v přítmí, říká: »Nikdo mě nespatří«, tvář si zahaluje rouškou.
15 Assim como os olhos do adúltero aguardam o crepúsculo, dizendo: Não me verá olho nenhum, e oculta o rosto,
16 Za tmy se do domů vloupávají, za dne se zamykají, o světle nechtějí vědět.
16 nas trevas minam as casas que de dia assinalaram; não conhecem a luz.
17 Jim všem je jitro šerem smrti, s hrůzami šeré smrti se znají.
17 Porque a manhã, para todos eles, é como sombra de morte; porque, sendo conhecidos, sentem os pavores da sombra da morte.
18 Takového rychle vezme voda, jeho úděl na zemi je zlořečený, neobrací se na cestu do vinic.
18 São ligeiros sobre a face das águas; maldita é a sua porção sobre a terra; não voltam pelo caminho das vinhas.
19 Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody a podsvětí ty, kdo hřeší.
19 A secura e o calor desfazem as águas da neve; assim desfará a sepultura aos que pecaram.
20 Ať na něho zapomene i matčino lůno, ať si na něm pochutnají červi; nebude ho nikdy vzpomenuto. Podlost bude roztříštěna jako dřevo.
20 A madre se esquecerá deles, os vermes os comerão gostosamente; nunca mais haverá lembrança deles, e a iniquidade se quebrará como a árvore.
21 Odírá neplodnou, která nerodí, a vdově neprokáže dobrodiní.
21 Afligem a estéril que não dá à luz e à viúva não fazem bem;
22 I vznešené zachovává Bůh svou mocí; povstane-li, nikdo si není životem jist.
22 até aos poderosos arrastam com a sua força; se eles se levantam, não há vida segura.
23 Dopřává člověku bezpečí a on se má oč opřít, ale oči má upřené na jejich cesty.
23 Se Deus lhes dá descanso, estribam-se nisso; seus olhos, porém, estão nos caminhos deles.
24 Nakrátko jsou povýšeni a už zanikají, sehnuti jsou jako ti, co hynou, vadnou jako vršky klasů.
24 Por um pouco se alçam e logo desaparecem; são abatidos, encerrados como todos os outros e cortados como as pontas das espigas.
25 Není tomu tak? Kdo obviní mě ze lži? Kdo moji řeč za nic nemá?"
25 Se agora não é assim, quem me desmentirá e desfará as minhas razões?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.