Jó 21

Bible Kralicka (CZBKR) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 A odpovídaje Job, řekl:
1 Respondeu, porém, Jó e disse:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
2 Ouvi atentamente as minhas razões; e isto vos sirva de consolação.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
3 Sofrei-me, e eu falarei; e, havendo eu falado, zombai.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
4 Porventura, eu me queixo a algum homem? Mas, ainda que assim fosse, por que se não angustiaria o meu espírito?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
5 Olhai para mim e pasmai; e ponde a mão sobre a boca,
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
6 Porque, quando me lembro disto, me perturbo, e a minha carne é sobressaltada de horror.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
7 Por que razão vivem os ímpios, envelhecem, e ainda se esforçam em poder?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
8 A sua semente se estabelece com eles perante a sua face; e os seus renovos, perante os seus olhos.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
9 As suas casas têm paz, sem temor; e a vara de Deus não está sobre eles.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
10 O seu touro gera e não falha; pare a sua vaca e não aborta.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
11 Fazem sair as suas crianças como a um rebanho, e seus filhos andam saltando.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
12 Levantam a voz ao som do tamboril e da harpa e alegram-se ao som das flautas.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
13 Na prosperidade gastam os seus dias e num momento descem à sepultura.
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
14 E, todavia, dizem a Deus: Retira-te de nós; porque não desejamos ter conhecimento dos teus caminhos.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
15 Quem é o Todo-Poderoso, para que nós o sirvamos? E que nos aproveitará que lhe façamos orações?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
16 Vede, porém, que o seu bem não está na mão deles; esteja longe de mim o conselho dos ímpios!
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
17 Quantas vezes sucede que se apaga a candeia dos ímpios, e lhes sobrevém a sua destruição? E Deus, na sua ira, lhes reparte dores!
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
18 Porque são como a palha diante do vento, e como a pragana, que arrebata o redemoinho.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
19 Deus guarda a sua violência para os filhos deles, e aos ímpios dá o pago, para que o conheçam.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
20 Seus olhos veem a sua ruína, e ele bebe do furor do Todo-Poderoso.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
21 Porque, que prazer teria na sua casa depois de si, cortando-se- lhe o número dos seus meses?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
22 Porventura, a Deus se ensinaria ciência, a ele que julga os excelsos?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
23 Um morre na força da sua plenitude, estando todo quieto e sossegado.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
24 Os seus baldes estão cheios de leite, e os seus ossos estão regados de tutanos.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
25 E outro morre, ao contrário, na amargura do seu coração, não havendo provado do bem.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
26 Juntamente jazem no pó, e os bichos os cobrem.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
27 Eis que conheço bem os vossos pensamentos; e os maus intentos com que injustamente me fazeis violência.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
28 Porque direis: Onde está a casa do príncipe e onde a tenda em que morava o ímpio?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
29 Porventura, o não perguntastes aos que passam pelo caminho e não conheceis os seus sinais?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
30 Que o mau é preservado para o dia da destruição e arrebatado no dia do furor?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
31 Quem acusará diante dele o seu caminho? E quem lhe dará o pago do que faz?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
32 Finalmente, é levado à sepultura e vigia no túmulo.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
33 Os torrões do vale lhe são doces, e ele arrasta após si a todos os homens; e antes dele havia inumeráveis.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
34 Como, pois, me consolais em vão? Pois nas vossas respostas só há falsidade.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.