Jó 30
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.
1 Agora zombam de mim os mais jovens do que eu, aqueles cujos pais eu desdenharia de colocar com os cães de meu rebanho.
2 Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.
2 Que faria eu com o vigor de seus braços? Não atingirão a idade madura.
3 Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.
3 Reduzidos a nada pela miséria e a fome, roem um solo árido e desolado.
4 Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.
4 Colhem ervas e cascas dos arbustos, por pão têm somente a raiz das giestas.
5 Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.
5 São postos para fora do povo, gritam com eles como se fossem ladrões,
6 Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,
6 moram em barrancos medonhos, em buracos de terra e de rochedos.
7 hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.
7 Ouvem-se seus gritos entre os arbustos, amontoam-se debaixo das urtigas,
8 Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.
8 filhos de infames e de gente sem nome que são expulsos da terra!
9 A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.
9 Agora sou o assunto de suas canções, o tema de seus escárnios;
10 Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉
10 afastam-se de mim com horror, não receiam cuspir-me no rosto.
11 Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.
11 Desamarraram a corda para humilhar-me, sacudiram de si todo o freio diante de mim.
12 Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.
12 À minha direita levanta-se a raça deles, tentam atrapalhar meus pés, abrem diante de mim o caminho da sua desgraça.
13 Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.
13 Cortam minha vereda para me perder, trabalham para minha ruína.
14 Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.
14 Penetram como por uma grande brecha, irrompem entre escombros.
15 Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.
15 O pavor me invade. Minha esperança é varrida como se fosse pelo vento, minha felicidade passa como uma nuvem.
16 A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.
16 Agora minha alma se dissolve, os dias de aflição me dominaram.
17 Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.
17 A noite traspassa meus ossos, consome-os; os males que me roem não dormem.
18 Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.
18 Com violência segura a minha veste, aperta-me como o colarinho de minha túnica.
19 Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.
19 Deus jogou-me no lodo, tenho o aspecto da poeira e da cinza.
20 Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉
20 Clamo a ti, e não me respondes; ponho-me diante de ti, e não olhas para mim.
21 Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.
21 Tornaste-te cruel para comigo, atacas-me com toda a força de tua mão.
22 Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.
22 Arrebatas-me, fazes-me cavalgar o tufão, aniquilas-me na tempestade.
23 Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.
23 Eu bem sei, levas-me à morte, ao lugar onde se encontram todos os viventes.
24 ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉
24 Mas poderá aquele que cai não estender a mão, poderá não pedir socorro aquele que perece?
25 Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?
25 Não chorei com os oprimidos? Não teve minha alma piedade dos pobres?
26 Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.
26 Esperava a felicidade e veio a desgraça, esperava a luz e vieram as trevas.
27 Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.
27 Minhas entranhas abrasam-se sem nenhum descanso, assaltaram-me os dias de aflição.
28 Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.
28 Caminho no luto, sem sol; levanto-me numa multidão de gritos,
29 Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.
29 tornei-me irmão dos chacais e companheiro dos avestruzes.
30 Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉
30 Minha pele enegrece-se e cai, e meus ossos são consumidos pela febre.
31 I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.
31 Minha cítara só dá acordes lúgubres, e minha flauta sons queixosos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.