Jó 30
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.
1 Agora, porém, se riem de mim os de menos idade do que eu, cujos pais eu teria desdenhado de pôr com os cães do meu rebanho.
2 Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.
2 De que também me serviria a força das mãos daqueles, cujo vigor se tinha esgotado?
3 Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.
3 De míngua e fome se debilitaram; e recolhiam-se para os lugares secos, tenebrosos, assolados e desertos.
4 Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.
4 Apanhavam malvas junto aos arbustos, e o seu mantimento eram as raízes dos zimbros.
5 Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.
5 Do meio dos homens eram expulsos, e gritavam contra eles, como contra o ladrão;
6 Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,
6 Para habitarem nos barrancos dos vales, e nas cavernas da terra e das rochas.
7 hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.
7 Bramavam entre os arbustos, e ajuntavam-se debaixo das urtigas.
8 Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.
8 Eram filhos de doidos, e filhos de gente sem nome, e da terra foram expulsos.
9 A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.
9 Agora, porém, sou a sua canção, e lhes sirvo de provérbio.
10 Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉
10 Abominam-me, e fogem para longe de mim, e no meu rosto não se privam de cuspir.
11 Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.
11 Porque Deus desatou a sua corda, e me oprimiu, por isso sacudiram de si o freio perante o meu rosto.
12 Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.
12 À direita se levantam os moços; empurram os meus pés, e preparam contra mim os seus caminhos de destruição.
13 Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.
13 Desbaratam-me o caminho; promovem a minha miséria; contra eles não há ajudador.
14 Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.
14 Vêm contra mim como por uma grande brecha, e revolvem-se entre a assolação.
15 Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.
15 Sobrevieram-me pavores; como vento perseguem a minha honra, e como nuvem passou a minha felicidade.
16 A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.
16 E agora derrama-se em mim a minha alma; os dias da aflição se apoderaram de mim.
17 Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.
17 De noite se me traspassam os meus ossos, e os meus nervos não descansam.
18 Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.
18 Pela grandeza do meu mal está desfigurada a minha veste, que, como a gola da minha túnica, me cinge.
19 Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.
19 Lançou-me na lama, e fiquei semelhante ao pó e à cinza.
20 Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉
20 Clamo a ti, porém, tu não me respondes; estou em pé, porém, para mim não atentas.
21 Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.
21 Tornaste-te cruel contra mim; com a força da tua mão resistes violentamente.
22 Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.
22 Levantas-me sobre o vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e derretes-me o ser.
23 Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.
23 Porque eu sei que me levarás à morte e à casa do ajuntamento determinada a todos os viventes.
24 ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉
24 Porém não estenderá a mão para o túmulo, ainda que eles clamem na sua destruição.
25 Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?
25 Porventura não chorei sobre aquele que estava aflito, ou não se angustiou a minha alma pelo necessitado?
26 Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.
26 Todavia aguardando eu o bem, então me veio o mal, esperando eu a luz, veio a escuridão.
27 Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.
27 As minhas entranhas fervem e não estão quietas; os dias da aflição me surpreendem.
28 Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.
28 Denegrido ando, porém não do sol; levantando-me na congregação, clamo por socorro.
29 Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.
29 Irmão me fiz dos chacais, e companheiro dos avestruzes.
30 Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉
30 Enegreceu-se a minha pele sobre mim, e os meus ossos estão queimados do calor.
31 I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.
31 A minha harpa se tornou em luto, e o meu órgão em voz dos que choram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.