Jó 30
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs NAA
1 A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.
1 “Mas agora zombam de mim os que têm menos idade do que eu, cujos pais eu não teria aceito nem para colocar ao lado dos cães do meu rebanho.
2 Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.
2 De que também me serviria a força de suas mãos, se eles são homens cujo vigor já desapareceu?
3 Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.
3 Enfraqueceram de tanto passar fome e necessidade; roem a terra seca, desde muito em ruínas e desolada.
4 Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.
4 Apanham malvas e folhas de arbustos e se alimentam de raízes de zimbro.
5 Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.
5 São expulsos do meio das pessoas; grita-se contra eles, como se grita atrás de um ladrão.
6 Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,
6 Têm de morar nos desfiladeiros sombrios, nas cavernas da terra e das rochas.
7 hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.
7 Uivam entre os arbustos e se ajuntam debaixo dos espinheiros.
8 Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.
8 São filhos de doidos, gente sem nome, e são escorraçados da terra.”
9 A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.
9 “Mas agora sou a canção de deboche dessa gente; sirvo de provérbio no meio deles.
10 Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉
10 Eles me detestam, fogem para longe de mim e não têm receio de me cuspir no rosto.
11 Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.
11 Deus afrouxou a corda do meu arco e me oprimiu; por isso, sacudiram de si o freio diante de mim.
12 Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.
12 À minha direita se levanta um bando e me empurra, e contra mim prepara o seu caminho de destruição.
13 Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.
13 Arruínam o meu caminho; promovem a minha destruição sem a ajuda de ninguém.
14 Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.
14 Vêm contra mim como por uma grande brecha e se revolvem avante no meio das ruínas.
15 Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.
15 Sobrevieram-me pavores; a minha honra é como que varrida pelo vento; como nuvem passou a minha felicidade.”
16 A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.
16 “Agora a minha alma se derrama dentro de mim; os dias da aflição se apoderam de mim.
17 Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.
17 A noite perfura os meus ossos, e o mal que me corrói não descansa.
18 Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.
18 Pela grande violência do meu mal está desfigurada a minha roupa; este mal me envolve como a gola da minha túnica.
19 Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.
19 Deus me lançou na lama, e me tornei semelhante ao pó e à cinza.”
20 Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉
20 “Clamo a ti, ó Deus, e não me respondes; estou em pé, mas apenas olhas para mim.
21 Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.
21 Tu foste cruel comigo; e, com a força da tua mão, me atacas.
22 Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.
22 Tu me levantas sobre o vento e me fazes cavalgá-lo; no estrondo da tempestade me jogas de um lado para outro.
23 Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.
23 Pois eu sei que me levarás à morte e à casa destinada a todos os vivos.”
24 ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉
24 “Não é fato que de um montão de ruínas um homem estenderá a sua mão? E, na sua desventura, não levantará um grito por socorro?
25 Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?
25 Por acaso, não chorei por aquele que atravessava dias difíceis? Não se angustiou a minha alma pelo necessitado?
26 Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.
26 Quando eu esperava o bem, eis que me veio o mal; esperava a luz, e veio a escuridão.”
27 Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.
27 “O meu íntimo se agita sem cessar; e dias de aflição me sobrevêm.
28 Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.
28 Tenho a pele queimada, mas não pelo sol; levanto-me na congregação e clamo por socorro.
29 Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.
29 Sou irmão dos chacais e companheiro de avestruzes.
30 Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉
30 A minha pele escurece e cai; os meus ossos queimam de febre.
31 I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.
31 Por isso, a minha harpa é usada para fazer lamentações, e a minha flauta, para acompanhar os que choram.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.