Jó 30
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.
1 Mas agora zombam de mim os de menos idade do que eu, cujos pais teria eu desdenhado de pôr com os cães do meu rebanho.
2 Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.
2 Pois de que me serviria a força das suas mãos, homens nos quais já pereceu o vigor?
3 Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.
3 De míngua e fome emagrecem; andam roendo pelo deserto, lugar de ruínas e desolação.
4 Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.
4 Apanham malvas junto aos arbustos, e o seu mantimento são as raízes dos zimbros.
5 Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.
5 São expulsos do meio dos homens, que gritam atrás deles, como atrás de um ladrão.
6 Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,
6 Têm que habitar nos desfiladeiros sombrios, nas cavernas da terra e dos penhascos.
7 hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.
7 Bramam entre os arbustos, ajuntam-se debaixo das urtigas.
8 Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.
8 São filhos de insensatos, filhos de gente sem nome; da terra foram enxotados.
9 A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.
9 Mas agora vim a ser a sua canção, e lhes sirvo de provérbio.
10 Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉
10 Eles me abominam, afastam-se de mim, e no meu rosto não se privam de cuspir.
11 Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.
11 Porquanto Deus desatou a minha corda e me humilhou, eles sacudiram de si o freio perante o meu rosto.
12 Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.
12 À direita levanta-se gente vil; empurram os meus pés, e contra mim erigem os seus caminhos de destruição.
13 Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.
13 Estragam a minha vereda, promovem a minha calamidade; não há quem os detenha.
14 Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.
14 Vêm como por uma grande brecha, por entre as ruínas se precipitam.
15 Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.
15 Sobrevieram-me pavores; é perseguida a minha honra como pelo vento; e como nuvem passou a minha felicidade.
16 A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.
16 E agora dentro de mim se derrama a minha alma; os dias da aflição se apoderaram de mim.
17 Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.
17 De noite me são traspassados os ossos, e o mal que me corrói não descansa.
18 Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.
18 Pela violência do mal está desfigurada a minha veste; como a gola da minha túnica, me aperta.
19 Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.
19 Ele me lançou na lama, e fiquei semelhante ao pó e à cinza.
20 Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉
20 Clamo a ti, e não me respondes; ponho-me em pé, e não atentas para mim.
21 Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.
21 Tornas-te cruel para comigo; com a força da tua mão me persegues.
22 Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.
22 Levantas-me sobre o vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e dissolves-me na tempestade.
23 Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.
23 Pois eu sei que me levarás à morte, e à casa do ajuntamento destinada a todos os viventes.
24 ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉
24 Contudo não estende a mão quem está a cair? ou não clama por socorro na sua calamidade?
25 Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?
25 Não chorava eu sobre aquele que estava aflito? ou não se angustiava a minha alma pelo necessitado?
26 Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.
26 Todavia aguardando eu o bem, eis que me veio o mal, e esperando eu a luz, veio a escuridão.
27 Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.
27 As minhas entranhas fervem e não descansam; os dias da aflição me surpreenderam.
28 Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.
28 Denegrido ando, mas não do sol; levanto-me na congregação, e clamo por socorro.
29 Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.
29 Tornei-me irmão dos chacais, e companheiro dos avestruzes.
30 Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉
30 A minha pele enegrece e se me cai, e os meus ossos estão queimados do calor.
31 I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.
31 Pelo que se tornou em pranto a minha harpa, e a minha flauta em voz dos que choram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.