Lamentações 3
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVT
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1 Eu sou aquele que viu as aflições trazidas pela vara da ira do S
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2 Ele me conduziu para a escuridão e removeu toda a luz.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3 Voltou sua mão contra mim repetidamente, o dia todo.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4 Fez minha pele e minha carne envelhecerem e me quebrou os ossos.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5 Sitiou-me e cercou-me de angústia e aflição.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6 Enterrou-me num lugar escuro, como os que há muito morreram.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7 Cercou-me de muros, e não consigo escapar; prendeu-me com pesadas correntes.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8 E, ainda que eu clame e grite, ele fechou os ouvidos para minha oração.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9 Com um muro de pedra, impediu meu caminho; tornou minha estrada tortuosa.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10 Escondeu-se como um urso ou um leão que espera para atacar.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11 Arrastou-me para fora do caminho e despedaçou-me; deixou-me devastado.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12 Preparou seu arco e me fez alvo de suas flechas.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13 As flechas que ele atirou entraram fundo em meu coração.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14 Meu povo ri de mim; o dia inteiro entoam canções de zombaria.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15 De amargura ele me encheu e me fez beber um amargo cálice de dor.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16 Fez-me comer pedrinhas até quebrar os dentes e cobriu-me de pó.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17 Tirou-me a paz, e já não sei o que é prosperar.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18 Grito: “Meu esplendor se foi! Tudo que eu esperava do S
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19 Como é amargo recordar meu sofrimento e meu desamparo!
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20 Lembro-me sempre destes dias terríveis enquanto lamento minha perda.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21 Ainda ouso, porém, ter esperança quando me recordo disto:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22 O amor do S enhor não tem fim! Suas misericórdias são inesgotáveis.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23 Grande é sua fidelidade; suas misericórdias se renovam cada manhã.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24 Digo a mim mesmo: “O S enhor é minha porção; por isso, esperarei nele!”.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25 O S enhor é bom para os que dependem dele, para os que o buscam.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26 Portanto, é bom esperar em silêncio pela salvação do S
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27 É bom as pessoas se sujeitarem, ainda jovens, ao jugo de sua disciplina.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28 Que permaneçam sozinhas e em silêncio sob o jugo do S
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29 Que se deitem com o rosto no pó, pois talvez ainda haja esperança.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30 Que deem a outra face para os que os ferem e aceitem os insultos de seus inimigos.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31 Pois o Senhor não abandona ninguém para sempre.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32 Embora traga tristeza, também mostra compaixão, por causa da grandeza de seu amor.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33 Pois não tem prazer em afligir as pessoas, nem em lhes causar tristeza.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34 Quando alguém esmaga sob os pés todos os prisioneiros da terra,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35 quando nega a outros seus direitos em oposição ao Altíssimo,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36 quando distorce a justiça nos tribunais, será que o Senhor não vê tudo isso?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37 Quem pode ordenar que algo aconteça sem a permissão do Senhor?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38 Acaso o Altíssimo não envia tanto a calamidade como o bem?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39 Então por que nós, humanos, nos queixamos quando somos castigados por nossos pecados?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40 Em vez disso, examinemos nossos caminhos e voltemos para o S
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41 Levantemos o coração e as mãos para Deus nos céus e digamos:
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42 “Pecamos e nos rebelamos, e tu não nos perdoaste.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43 “Com tua ira nos envolveste, nos perseguiste e nos massacraste sem piedade.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44 Tu te escondeste numa nuvem, para que nossas orações não chegassem a ti.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45 Como refugo e lixo, nos lançaste fora, no meio das nações.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46 “Todos os nossos inimigos falam contra nós.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47 Vivemos cheios de medo, pois estamos presos numa armadilha, devastados e arruinados”.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48 Rios de lágrimas correm de meus olhos pela destruição de meu povo.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49 Minhas lágrimas correm sem parar; não cessarão
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50 até que o S enhor se incline dos céus e veja.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51 Meu coração está aflito pelo destino das mulheres de Jerusalém.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52 Meus inimigos, a quem nunca fiz mal, caçaram-me como se eu fosse um pássaro.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53 Num poço me jogaram e atiraram pedras sobre mim.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54 A água subiu acima de minha cabeça e clamei: “É o fim!”.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55 Mas, lá do fundo do poço, invoquei teu nome, S
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56 Tu me ouviste quando clamei: “Ouve minha súplica! Escuta meu clamor por socorro!”.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57 Sim, tu vieste quando clamei e disseste: “Não tenha medo”.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58 Senhor, defende minha causa, pois redimiste minha vida.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59 Viste a injustiça que me fizeram, S enhor ; demonstra tua justiça.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60 Viste os planos vingativos. que meus inimigos tramaram contra mim.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61 S enhor , ouviste os insultos deles; sabes muito bem dos planos que tramaram.
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62 Meus inimigos me acusam e conspiram contra mim o dia todo.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63 Olha para eles! Sentados ou em pé, zombam de mim com suas canções.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64 S enhor , dá-lhes o que merecem por todo o mal que fizeram.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65 Dá-lhes coração duro e teimoso, e que tuas maldições caiam sobre eles.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66 Persegue-os em tua ira e destrói-os sob os céus do S
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lamentações 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.