Lamentações 3
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVI
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1 Eu sou o homem que viu a aflição trazida pela vara da sua ira.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2 Ele me impeliu e me fez andar na escuridão, e não na luz;
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3 sim, ele voltou sua mão contra mim vez após vez, o tempo todo.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4 Fez que a minha pele e a minha carne envelhecessem e quebrou os meus ossos.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5 Ele me sitiou e me cercou de amargura e de pesar.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6 Fez-me habitar na escuridão como os que há muito morreram.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7 Cercou-me de muros, e não posso escapar; atou-me a pesadas correntes.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8 Mesmo quando chamo ou grito por socorro, ele rejeita a minha oração.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9 Ele impediu o meu caminho com blocos de pedra; e fez tortuosas as minhas sendas.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10 Como um urso à espreita, como um leão escondido,
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11 arrancou-me do caminho e despedaçou-me, deixando-me abandonado.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12 Preparou o seu arco e me fez alvo de suas flechas.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13 Atingiu o meu coração com flechas de sua aljava.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14 Tornei-me motivo de riso de todo o meu povo; nas suas canções eles zombam de mim o tempo todo.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15 Fez-me comer ervas amargas e fartou-me de fel.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16 Quebrou os meus dentes com pedras; e pisoteou-me no pó.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17 Tirou-me a paz; esqueci-me do que significa prosperidade.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18 Por isso digo: "Meu esplendor já se foi, bem como tudo o que eu esperava do Senhor".
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19 Lembro-me da minha aflição e do meu delírio, da minha amargura e do meu pesar.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20 Lembro-me bem disso tudo, e a minha alma desfalece dentro de mim.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21 Todavia, lembro-me também do que pode dar-me esperança:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22 Graças ao grande amor do Senhor é que não somos consumidos, pois as suas misericórdias são inesgotáveis.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23 Renovam-se cada manhã; grande é a tua fidelidade!
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24 Digo a mim mesmo: A minha porção é o Senhor; portanto, nele porei a minha esperança.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25 O Senhor é bom para com aqueles cuja esperança está nele, para com aqueles que o buscam;
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26 é bom esperar tranqüilo pela salvação do Senhor.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27 É bom que o homem suporte o jugo enquanto é jovem.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28 Leve-o sozinho e em silêncio, porque o Senhor o pôs sobre ele.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29 Ponha o seu rosto no pó; talvez ainda haja esperança.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30 Ofereça o rosto a quem o quer ferir, e engula a desonra.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31 Porque o Senhor não o desprezará para sempre.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32 Embora ele traga tristeza, mostrará compaixão, tão grande é o seu amor infalível.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33 Porque não é do seu agrado trazer aflição e tristeza aos filhos dos homens.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34 Esmagar com os pés todos os prisioneiros da terra,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35 negar a alguém os seus direitos, enfrentando o Altíssimo,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36 impedir a alguém o acesso à justiça; não veria o Senhor tais coisas?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37 Quem poderá falar e fazer acontecer, se o Senhor não o tiver decretado?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38 Não é da boca do Altíssimo que vêm tanto as desgraças como as bênçãos?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39 Como pode um homem reclamar quando é punido por seus pecados?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40 Examinemos e submetamos à prova os nossos caminhos, e depois voltemos ao Senhor.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41 Levantemos o coração e as mãos para Deus, que está nos céus, e digamos:
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42 "Pecamos e nos rebelamos, e tu não nos perdoaste.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43 Tu te cobriste de ira e nos perseguiste, massacraste-nos sem piedade.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44 Tu te escondeste atrás de uma nuvem para que nenhuma oração chegasse a ti.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45 Tu nos tornaste escória e refugo entre as nações.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46 Todos os nossos inimigos escancaram a boca contra nós.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47 Sofremos terror e ciladas, ruína e destruição".
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48 Rios de lágrimas correm dos meus ohos porque o meu povo foi destruído.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49 Meus olhos choram sem parar, sem nenhum descanso,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50 até que o Senhor contemple dos céus e veja.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51 O que eu enxergo enche-me a alma de tristeza, de pena de todas as mulheres da minha cidade.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52 Aqueles que, sem motivo, eram meus inimigos caçaram-me como a um passarinho.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53 Procuraram fazer minha vida acabar na cova e me jogaram pedras;
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54 as águas me encobriram a cabeça, e cheguei a pensar que o fim de tudo tinha chegado.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55 Clamei pelo teu nome, Senhor, das profundezas da cova.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56 Tu ouviste o meu clamor: "Não feches os teus ouvidos aos meus gritos de socorro".
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57 Tu te aproximaste quando a ti clamei, e disseste: "Não tenha medo".
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58 Senhor, tu assumiste a minha causa; e redimiste a minha vida.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59 Tu tens visto, Senhor, o mal que me tem sido feito. Toma a teu cargo a minha causa!
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60 Tu viste como é terrível a vingança deles, todas as suas ciladas contra mim.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61 Senhor, tu ouviste os seus insultos, todas as suas ciladas contra mim,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62 aquilo que os meus inimigos sussurram e murmuram o tempo todo contra mim.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63 Olha para eles! Sentados ou em pé, zombam de mim com as suas canções.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64 Dá-lhes o que merecem, Senhor, conforme o que as suas mãos têm feito.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65 Coloca um véu sobre os seus corações e esteja a tua maldição sobre eles.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66 Persegue-os com fúria e elimina-os de debaixo dos teus céus, ó Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lamentações 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.