Lamentações 3
Bible Kralicka (CZBKR) vs ACF
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1 Eu sou aquele homem que viu a aflição pela vara do seu furor.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2 Ele me guiou e me fez andar em trevas e não na luz.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3 Deveras fez virar e revirar a sua mão contra mim o dia todo.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4 Fez envelhecer a minha carne e a minha pele, quebrou os meus ossos.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5 Edificou contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6 Assentou-me em lugares tenebrosos, como os que estavam mortos há muito.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7 Cercou-me de uma sebe, e não posso sair; agravou os meus grilhões.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8 Ainda quando clamo e grito, ele exclui a minha oração.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9 Fechou os meus caminhos com pedras lavradas, fez tortuosas as minhas veredas.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10 Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11 Desviou os meus caminhos, e fez-me em pedaços; deixou-me assolado.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12 Armou o seu arco, e me pôs como alvo à flecha.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13 Fez entrar nos meus rins as flechas da sua aljava.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14 Fui feito um objeto de escárnio para todo o meu povo, e a sua canção todo o dia.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15 Fartou-me de amarguras, embriagou-me de absinto.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16 Quebrou com cascalho os meus dentes, abaixou-me na cinza.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17 E afastaste da paz a minha alma; esqueci-me do bem.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18 Então disse eu: Já pereceu a minha força, como também a minha esperança no Senhor.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19 Lembra-te da minha aflição e do meu pranto, do absinto e do fel.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20 Minha alma certamente disto se lembra, e se abate dentro de mim.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21 Disto me recordarei na minha mente; por isso esperarei.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22 As misericórdias do Senhor são a causa de não sermos consumidos, porque as suas misericórdias não têm fim;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23 Novas são cada manhã; grande é a tua fidelidade.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24 A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei nele.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25 Bom é o Senhor para os que esperam por ele, para a alma que o busca.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26 Bom é ter esperança, e aguardar em silêncio a salvação do Senhor.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27 Bom é para o homem suportar o jugo na sua mocidade.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28 Assente-se solitário e fique em silêncio; porquanto Deus o pôs sobre ele.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29 Ponha a sua boca no pó; talvez ainda haja esperança.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30 Dê a sua face ao que o fere; farte-se de afronta.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31 Pois o Senhor não rejeitará para sempre.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32 Pois, ainda que entristeça a alguém, usará de compaixão, segundo a grandeza das suas misericórdias.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33 Porque não aflige nem entristece de bom grado aos filhos dos homens.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34 Pisar debaixo dos seus pés a todos os presos da terra,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35 Perverter o direito do homem perante a face do Altíssimo,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36 Subverter ao homem no seu pleito, não o veria o Senhor?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37 Quem é aquele que diz, e assim acontece, quando o Senhor o não mande?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38 Porventura da boca do Altíssimo não sai tanto o mal como o bem?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39 De que se queixa, pois, o homem vivente? Queixe-se cada um dos seus pecados.
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40 Esquadrinhemos os nossos caminhos, e provemo-los, e voltemos para o Senhor.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41 Levantemos os nossos corações com as mãos para Deus nos céus, dizendo:
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42 Nós transgredimos, e fomos rebeldes; por isso tu não perdoaste.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43 Cobriste-te de ira, e nos perseguiste; mataste, não perdoaste.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44 Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45 Como escória e refugo nos puseste no meio dos povos.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46 Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua boca.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47 Temor e laço vieram sobre nós, assolação e destruição.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48 Torrentes de água derramaram os meus olhos, por causa da destruição da filha do meu povo.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49 Os meus olhos choram, e não cessam, porque não há descanso,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50 Até que o Senhor atente e veja desde os céus.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51 Os meus olhos entristecem a minha alma, por causa de todas as filhas da minha cidade.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52 Como ave me caçam os que, sem causa, são meus inimigos.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53 Cortaram-me a vida na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54 águas correram sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55 Invoquei o teu nome, Senhor, desde a mais profunda masmorra.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56 Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57 Tu te aproximaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58 Pleiteaste, Senhor, as causas da minha alma, remiste a minha vida.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59 Viste, Senhor, a injustiça que me fizeram; julga a minha causa.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60 Viste toda a sua vingança, todos os seus pensamentos contra mim.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61 Ouviste a sua afronta, Senhor, todos os seus pensamentos contra mim,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62 Os lábios dos que se levantam contra mim e os seus desígnios me são contrários todo o dia.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63 Observa-os ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua música.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64 Tu lhes darás recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65 Tu lhes darás ânsia de coração, maldição tua sobre eles.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66 Na tua ira os perseguirás, e os destruirás de debaixo dos céus do Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lamentações 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.