Jó 6
Bible Kralicka (CZBKR) vs ARA
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
1 Então, Jó respondeu:
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
2 Oh! Se a minha queixa, de fato, se pesasse, e contra ela, numa balança, se pusesse a minha miséria,
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
3 esta, na verdade, pesaria mais que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras foram precipitadas.
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
4 Porque as flechas do Todo-Poderoso estão em mim cravadas, e o meu espírito sorve o veneno delas; os terrores de Deus se arregimentam contra mim.
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
5 Zurrará o jumento montês junto à relva? Ou mugirá o boi junto à sua forragem?
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
6 Comer-se-á sem sal o que é insípido? Ou haverá sabor na clara do ovo?
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
7 Aquilo que a minha alma recusava tocar, isso é agora a minha comida repugnante.
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
8 Quem dera que se cumprisse o meu pedido, e que Deus me concedesse o que anelo!
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
9 Que fosse do agrado de Deus esmagar-me, que soltasse a sua mão e acabasse comigo!
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
10 Isto ainda seria a minha consolação, e saltaria de contente na minha dor, que ele não poupa; porque não tenho negado as palavras do Santo.
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
11 Por que esperar, se já não tenho forças? Por que prolongar a vida, se o meu fim é certo?
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
12 Acaso, a minha força é a força da pedra? Ou é de bronze a minha carne?
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
13 Não! Jamais haverá socorro para mim; foram afastados de mim os meus recursos.
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
14 Ao aflito deve o amigo mostrar compaixão, a menos que tenha abandonado o temor do Todo-Poderoso.
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
15 Meus irmãos aleivosamente me trataram; são como um ribeiro, como a torrente que transborda no vale,
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
16 turvada com o gelo e com a neve que nela se esconde,
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
17 torrente que no tempo do calor seca, emudece e desaparece do seu lugar.
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
18 Desviam-se as caravanas dos seus caminhos, sobem para lugares desolados e perecem.
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
19 As caravanas de Temá procuram essa torrente, os viajantes de Sabá por ela suspiram.
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
20 Ficam envergonhados por terem confiado; em chegando ali, confundem-se.
21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
21 Assim também vós outros sois nada para mim; vedes os meus males e vos espantais.
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
22 Acaso, disse eu: dai-me um presente? Ou: oferecei-me um suborno da vossa fazenda?
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
23 Ou: livrai-me do poder do opressor? Ou: redimi-me das mãos dos tiranos?
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; dai-me a entender em que tenho errado.
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
25 Oh! Como são persuasivas as palavras retas! Mas que é o que repreende a vossa repreensão?
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
26 Acaso, pensais em reprovar as minhas palavras, ditas por um desesperado ao vento?
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
27 Até sobre o órfão lançaríeis sorte e especularíeis com o vosso amigo?
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
28 Agora, pois, se sois servidos, olhai para mim e vede que não minto na vossa cara.
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
29 Tornai a julgar, vos peço, e não haja iniquidade; tornai a julgar, e a justiça da minha causa triunfará.
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
30 Há iniquidade na minha língua? Não pode o meu paladar discernir coisas perniciosas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.