Jó 6
Bible Kralicka (CZBKR) vs ACF
1 Odpovídaje pak Job, řekl:
1 Então Jó respondeu, dizendo:
2 Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
2 Oh! se a minha mágoa retamente se pesasse, e a minha miséria juntamente se pusesse numa balança!
3 Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
3 Porque, na verdade, mais pesada seria, do que a areia dos mares; por isso é que as minhas palavras têm sido engolidas.
4 Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
4 Porque as flechas do TodoPoderoso estão em mim, cujo ardente veneno suga o meu espírito; os terrores de Deus se armam contra mim.
5 Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
5 Porventura zurrará o jumento montês junto à relva? Ou mugirá o boi junto ao seu pasto?
6 Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
6 Ou comer-se-á sem sal o que é insípido? Ou haverá gosto na clara do ovo?
7 Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
7 A minha alma recusa tocá-las, pois são para mim como comida repugnante.
8 Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
8 Quem dera que se cumprisse o meu desejo, e que Deus me desse o que espero!
9 Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
9 E que Deus quisesse quebrantar-me, e soltasse a sua mão, e me acabasse!
10 Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
10 Isto ainda seria a minha consolação, e me refrigeraria no meu tormento, não me poupando ele; porque não ocultei as palavras do Santo.
11 Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
11 Qual é a minha força, para que eu espere? Ou qual é o meu fim, para que tenha ainda paciência?
12 Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
12 É porventura a minha força a força da pedra? Ou é de cobre a minha carne?
13 Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
13 Está em mim a minha ajuda? Ou desamparou-me a verdadeira sabedoria?
14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
14 Ao que está aflito devia o amigo mostrar compaixão, ainda ao que deixasse o temor do Todo-Poderoso.
15 Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
15 Meus irmãos aleivosamente me trataram, como um ribeiro, como a torrente dos ribeiros que passam,
16 Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
16 Que estão encobertos com a geada, e neles se esconde a neve,
17 V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
17 No tempo em que se derretem com o calor, se desfazem, e em se aquentando, desaparecem do seu lugar.
18 Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
18 Desviam-se as veredas dos seus caminhos; sobem ao vácuo, e perecem.
19 To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
19 Os caminhantes de Tema os vêem; os passageiros de Sabá esperam por eles.
20 Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
20 Ficam envergonhados, por terem confiado e, chegando ali, se confundem.
21 Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
21 Agora sois semelhantes a eles; vistes o terror, e temestes.
22 Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
22 Acaso disse eu: Dai-me ou oferecei-me presentes de vossos bens?
23 Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
23 Ou livrai-me das mãos do opressor? Ou redimi-me das mãos dos tiranos?
24 Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
24 Ensinai-me, e eu me calarei; e fazei-me entender em que errei.
25 Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
25 Oh! quão fortes são as palavras da boa razão! Mas que é o que censura a vossa argüição?
26 Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
26 Porventura buscareis palavras para me repreenderdes, visto que as razões do desesperado são como vento?
27 Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
27 Mas antes lançais sortes sobre o órfão; e cavais uma cova para o amigo.
28 A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
28 Agora, pois, se sois servidos, olhai para mim; e vede se minto em vossa presença.
29 Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
29 Voltai, pois, não haja iniqüidade; tornai-vos, digo, que ainda a minha justiça aparecerá nisso.
30 A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
30 Há porventura iniqüidade na minha língua? Ou não poderia o meu paladar distinguir coisas iníquas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.