Jó 30
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVT
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
1 “Agora, porém, os mais jovens zombam de mim, rapazes cujos pais não são dignos de correr com meus cães pastores.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
2 De que me serve a força deles? Seu vigor já desapareceu!
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
3 Enfraquecidos pela pobreza e pela fome, roem a terra seca, em regiões sombrias e desoladas.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
4 Colhem ervas silvestres entre os arbustos e comem as raízes das giestas.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
5 São expulsos, aos gritos, da companhia das pessoas, como se fossem ladrões.
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
6 Agora, moram em desfiladeiros medonhos, em cavernas e entre as rochas.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
7 Uivam como animais no meio dos arbustos e ajuntam-se debaixo dos espinheiros.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
8 São gente insensata, sem nome nem valor; foram expulsos da terra.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
9 “Agora, divertem-se às minhas custas! Sou alvo de piadas e canções vulgares.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
10 Desprezam-me e ficam longe de mim; só se aproximam para cuspir em meu rosto.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
11 Pois Deus cortou a corda de meu arco; já que ele me humilhou, eles não se refreiam mais.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
12 Essa gente desprezível se opõe a mim abertamente; lançam-me de um lado para o outro e planejam minha desgraça.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
13 Bloqueiam meu caminho e fazem de tudo para me destruir. Sabem que não tenho quem me ajude;
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
14 atacam-me de todos os lados. Quando estou caído, lançam-se sobre mim;
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
15 vivo aterrorizado. O vento carregou minha honra; minha prosperidade passou como uma nuvem.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
16 “Agora, minha vida se esvai; a aflição me persegue durante o dia.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
17 A noite corrói meus ossos; a dor que me atormenta não descansa.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
18 Com mão forte, Deus agarra minha roupa; pega-me pela gola de minha túnica.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
19 Lança-me na lama; não passo de pó e cinza.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
20 “Clamo a ti, ó Deus, e não me respondes; fico em pé diante de ti, mas não me dás atenção.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
21 Tu me tratas com crueldade e usas teu poder para me perseguir.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
22 Tu me lanças no redemoinho e me destróis na tempestade.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
23 E sei que me envias para a morte, para o destino de todos os que vivem.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
24 “Por certo, ninguém se voltaria contra os necessitados, quando clamam por socorro em suas dificuldades.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
25 Acaso eu não chorava pelos aflitos? Não me angustiava pelos pobres?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
26 Esperava o bem, mas em seu lugar veio o mal; aguardava a luz, mas em seu lugar veio a escuridão.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
27 Meu coração está agitado e não sossega; dias de aflição me atormentam.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
28 Ando nas sombras, sem a luz do sol; levanto-me em praça pública e clamo por socorro.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
29 Contudo, sou considerado irmão dos chacais e companheiro das corujas.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
30 Minha pele escureceu, e meus ossos ardem de febre.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
31 Minha harpa toca canções fúnebres, e minha flauta acompanha os que choram.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.