Jó 30

Bible Kralicka (CZBKR) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
1 Agora, porém, se riem de mim os de menos idade do que eu, cujos pais eu teria desdenhado de pôr com os cães do meu rebanho.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
2 De que também me serviria a força das mãos daqueles, cujo vigor se tinha esgotado?
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
3 De míngua e fome se debilitaram; e recolhiam-se para os lugares secos, tenebrosos, assolados e desertos.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
4 Apanhavam malvas junto aos arbustos, e o seu mantimento eram as raízes dos zimbros.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
5 Do meio dos homens eram expulsos, e gritavam contra eles, como contra o ladrão;
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
6 Para habitarem nos barrancos dos vales, e nas cavernas da terra e das rochas.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
7 Bramavam entre os arbustos, e ajuntavam-se debaixo das urtigas.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
8 Eram filhos de doidos, e filhos de gente sem nome, e da terra foram expulsos.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
9 Agora, porém, sou a sua canção, e lhes sirvo de provérbio.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
10 Abominam-me, e fogem para longe de mim, e no meu rosto não se privam de cuspir.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
11 Porque Deus desatou a sua corda, e me oprimiu, por isso sacudiram de si o freio perante o meu rosto.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
12 À direita se levantam os moços; empurram os meus pés, e preparam contra mim os seus caminhos de destruição.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
13 Desbaratam-me o caminho; promovem a minha miséria; contra eles não há ajudador.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
14 Vêm contra mim como por uma grande brecha, e revolvem-se entre a assolação.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
15 Sobrevieram-me pavores; como vento perseguem a minha honra, e como nuvem passou a minha felicidade.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
16 E agora derrama-se em mim a minha alma; os dias da aflição se apoderaram de mim.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
17 De noite se me traspassam os meus ossos, e os meus nervos não descansam.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
18 Pela grandeza do meu mal está desfigurada a minha veste, que, como a gola da minha túnica, me cinge.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
19 Lançou-me na lama, e fiquei semelhante ao pó e à cinza.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
20 Clamo a ti, porém, tu não me respondes; estou em pé, porém, para mim não atentas.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
21 Tornaste-te cruel contra mim; com a força da tua mão resistes violentamente.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
22 Levantas-me sobre o vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e derretes-me o ser.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
23 Porque eu sei que me levarás à morte e à casa do ajuntamento determinada a todos os viventes.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
24 Porém não estenderá a mão para o túmulo, ainda que eles clamem na sua destruição.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
25 Porventura não chorei sobre aquele que estava aflito, ou não se angustiou a minha alma pelo necessitado?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
26 Todavia aguardando eu o bem, então me veio o mal, esperando eu a luz, veio a escuridão.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
27 As minhas entranhas fervem e não estão quietas; os dias da aflição me surpreendem.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
28 Denegrido ando, porém não do sol; levantando-me na congregação, clamo por socorro.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
29 Irmão me fiz dos chacais, e companheiro dos avestruzes.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
30 Enegreceu-se a minha pele sobre mim, e os meus ossos estão queimados do calor.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
31 A minha harpa se tornou em luto, e o meu órgão em voz dos que choram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.