Jó 30

Bible Kralicka (CZBKR) vs BKJ

Sair da comparação
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
1 Mas agora, aqueles que são mais jovens do que eu estão rindo de mim, cujos pais eu teria recusado deixar com os cães de meu rebanho.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
2 Sim, para onde poderia a força de suas mãos me acrescentar, em quem a idade avançada havia perecido?
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
3 Por necessidade e fome eles estiveram solitários; fugindo para dentro do deserto em tempos passados, assolado e devastado.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
4 Eles cortavam malvas dos arbustos, e raízes de zimbro para lhes alimentar.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
5 Eles eram expulsos do meio dos homens (e gritavam atrás deles como atrás de um ladrão),
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
6 para habitarem nos penhascos dos vales, nas cavernas da terra e nas rochas.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
7 Entre os arbustos eles zurravam; debaixo das urtigas eles se ajuntavam.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
8 Eles eram filhos de tolos, sim, filhos de homens da base; eram mais vis do que a terra.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
9 E agora eu sou a sua canção, sim, eu sou o seu motivo de riso.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
10 Eles me abominam, fogem para longe de mim, e não se poupam em cuspir na minha face.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
11 Porque ele soltou meu cordão, e me afligiu, eles também soltaram o freio diante de mim.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
12 À minha mão direita levanta-se a juventude; eles empurram meus pés para longe, e levantam contra mim os caminhos de sua destruição.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
13 Eles deterioram o meu caminho; promovem a minha calamidade; eles não têm ajudador.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
14 Eles vieram sobre mim como uma grande destruição de águas; na assolação eles rolaram sobre mim.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
15 Terrores vêm sobre mim; eles perseguem minha alma como o vento; e minha prosperidade passou como uma nuvem.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
16 E agora minha alma se derrama sobre mim; os dias de aflição se apoderaram de mim.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
17 Meus ossos são perfurados dentro de mim no período da noite, e meus tendões não têm descanso.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
18 Pela grande força da minha enfermidade minhas vestes mudaram; elas grudam em mim como a gola da minha túnica.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
19 Ele me lançou na lama, e eu me tornei como pó e cinzas.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
20 Eu clamo a ti, e tu não me ouves; levanto-me, e tu não me consideras.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
21 Tornaste-te cruel para mim; com tua mão forte tu te opões contra mim.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
22 Tu me elevas ao vento, fazes-me cavalgar sobre ele, e dissolves o meu bem.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
23 Porque eu sei que me levarás à morte, e à casa determinada a todos os viventes.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
24 Porém ele não estenderá sua mão ao túmulo, ainda que eles clamem na sua destruição.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
25 Não chorei por aquele que estava atribulado; não se afligiu a minha alma pelo pobre?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
26 Quando eu procurei pelo bem, o mal veio sobre mim; e quando eu esperei pela luz, vieram trevas.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
27 As minhas entranhas ferveram, e não descansaram; os dias da aflição me impediram.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
28 Saí pranteando sem o sol; levantei-me e clamei na congregação.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
29 Eu sou um irmão para dragões, e companhia para corujas.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
30 Minha pele está preta sobre mim, e meus ossos estão queimados pelo calor.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
31 A minha harpa também se tornou em pranto, e o meu órgão na voz dos que choram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.