Jó 30
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVI
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
1 "Mas agora eles zombam de mim, homens mais jovens que eu, homens cujos pais eu teria rejeitado, não lhes permitindo sequer estar com os cães de guarda do rebanho.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
2 De que me serviria a força de suas mãos, já que desapareceu o seu vigor?
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
3 Desfigurados de tanta necessidade e fome, perambulavam pela terra ressequida, em sombrios e devastados desertos.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
4 Nos campos de mato rasteiro colhiam ervas, e a raiz da giesta era a sua comida.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
5 Da companhia dos amigos foram expulsos aos gritos, como se fossem ladrões.
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
6 Foram forçados a morar nos leitos secos dos rios, entre as rochas e nos buracos da terra.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
7 Rugiam entre os arbustos e se encolhiam sob a vegetação.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
8 Prole desprezível e sem nome, foram expulsos da terra.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
9 "E agora os filhos deles zombam de mim com suas canções; tornei-me um provérbio entre eles.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
10 Eles me detestam e se mantêm à distância; não hesitam em cuspir em meu rosto.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
11 Agora que Deus afrouxou a corda do meu arco e me afligiu, eles ficam sem freios na minha presença.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
12 À direita os embrutecidos me atacam; preparam armadilhas para os meus pés, e constroem rampas de cerco contra mim.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
13 Destroem o meu caminho; conseguem destruir-me, sem a ajuda de ninguém.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
14 Avançam como através de uma grande brecha; arrojam-se entre as ruínas.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
15 Pavores apoderam-se de mim; a minha dignidade é levada como pelo vento, a minha segurança se desfaz como nuvem.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
16 "E agora esvai-se a minha vida; estou preso a dias de sofrimento.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
17 A noite penetra os meus ossos; minhas dores me corroem sem cessar.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
18 Em seu grande poder Deus é como a minha roupa; ele me envolve como a gola da minha veste.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
19 Lança-me na lama, e sou reduzido a pó e cinza.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
20 "Clamo a ti, ó Deus, mas não respondes; fico de pé, mas apenas olhas para mim.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
21 Contra mim te voltas com dureza e me atacas com a força de tua mão.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
22 Tu me apanhas e me levas contra o vento, e me jogas de um lado a outro na tempestade.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
23 Sei que me farás descer até a morte, ao lugar destinado a todos os viventes.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
24 "A verdade é que ninguém dá a mão ao homem arruinado, quando este, em sua aflição, grita por socorro.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
25 Não é certo que chorei por causa dos que passavam dificuldade? E que a minha alma entristeceu-se por causa dos pobres?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
26 Mesmo assim, quando eu esperava o bem, veio o mal; quando eu procurava luz, vieram trevas.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
27 Nunca pára a agitação dentro de mim; dias de sofrimento me confrontam.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
28 Perambulo escurecido, mas não pelo sol; levanto-me na assembléia e clamo por ajuda.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
29 Tornei-me irmão dos chacais, companheiro das corujas.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
30 Minha pele escurece e cai; meu corpo queima de febre.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
31 Minha harpa está afinada para cantos fúnebres, e minha flauta para o som de pranto.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.