Jó 17
Bible Kralicka (CZBKR) vs NAA
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
1 “O meu espírito vai se consumindo, os meus dias vão se apagando, e só tenho diante de mim a sepultura.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
2 Estou cercado de zombadores, e os meus olhos são obrigados a contemplar as suas provocações.”
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
3 “Dá-me, ó Deus, um penhor, e sê o meu fiador diante de ti; quem mais haverá que possa se comprometer comigo?
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
4 Fechaste o coração deles para o entendimento, e por isso não os exaltarás.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
5 Se alguém entrega os seus amigos como presa, os olhos de seus filhos desfalecerão.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
6 Mas ele me pôs por provérbio dos povos; tornei-me como aquele em cujo rosto se cospe.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
7 Os meus olhos se escureceram de mágoa, e todos os meus membros são como a sombra.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
8 Os retos ficam admirados com isto, e os inocentes se levantam contra os ímpios.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
9 O justo segue o seu caminho, e o puro de mãos se torna cada vez mais forte.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
10 Mas voltem, todos vocês, e venham cá; porque não acharei nenhum sábio entre vocês.”
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
11 “Os meus dias passaram, e fracassaram os meus planos, os desejos do meu coração.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
12 Transformam a noite em dia, e dizem: ‘A luz está perto das trevas.’
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.
13 Mas, se eu aguardo a sepultura por minha casa; se faço a minha cama nas trevas;
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
14 se digo à cova: ‘Você é o meu pai’, e aos vermes: ‘Vocês são a minha mãe e a minha irmã’,
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
15 onde está, então, a minha esperança? Sim, a minha esperança, quem a poderá ver?
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.
16 Ela descerá até as portas do mundo dos mortos, quando juntos descansarmos no pó.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.