2 Samuel 11

Newar (NEW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 बसन्‍तया इलय् जुजुपिं लडाइँ यायेत पिहां वनेगु इलय् दाऊदं योआब व थः मेपिं कप्‍तानत व फुक्‍क इस्राएली सिपाइँतय्‌त लडाइँ यायेत छ्वल। इमिसं अम्‍मोनीतय्‌त नाश यानाबिल, अले रब्‍बा शहरयात घेरय् यात। दाऊद धाःसा यरूशलेमय् हे च्‍वन।
1 Decorrido um ano, no tempo em que os reis costumam sair para a guerra, Davi enviou Joabe, seus oficiais e todo o Israel. Eles destruíram os filhos de Amom e sitiaram a cidade de Rabá. Mas Davi ficou em Jerusalém.
2 छन्‍हु बहनी दाऊद खातां दना वनाः दरबारया कःसि चाःहिला च्‍वंबलय् छम्‍ह तसकं हिसि दुम्‍ह मिसा म्‍वःल्‍हुया च्‍वंगु खन। व तसकं बांलाःम्‍ह खः।
2 Uma tarde, Davi se levantou do seu leito e andava passeando no terraço do palácio real. Dali viu uma mulher que estava tomando banho; ela era muito bonita.
3 अथे जुयाः दाऊदं व सु खः धकाः न्‍यनेकने यायेत छम्‍ह मनू छ्वल। वं थथे खबर हल, “व एलीआमया म्‍ह्याय् हित्ती उरियाहया कलाः बतशेबा खः।”
3 Davi mandou perguntar quem era. Disseram-lhe: — É Bate-Seba, filha de Eliã e mulher de Urias, o heteu.
4 अले दाऊदं मनूत छ्वयाः बतशेबायात थःथाय् काय्‌के छ्वल। व दरबारय् वल अले दाऊद वनापं द्यन। (बतशेबा दाऊदयाथाय् वःबलय् वं नकतिनि थः थीमत्‍यः जुइ धुंकाः थःत शुद्ध याःगु खः।) अनं लिपा व थःगु हे छेँ लिहां वन।
4 Então Davi mandou mensageiros que a trouxessem; ela veio, e ele se deitou com ela. Ora, Bate-Seba tinha acabado de se purificar da impureza da menstruação. Depois, ela voltou para casa.
5 अले वया प्‍वाथय् दत। बतशेबां, “जि प्‍वाथय् दत” धकाः दाऊदयाथाय् खबर छ्वल।
5 A mulher concebeu e mandou dizer a Davi: — Estou grávida.
6 अथे जुयाः दाऊदं “हित्ती उरियाहयात थःथाय् छ्वया हजि” धकाः योआबयात उजं बिल। अले योआबं वयात दाऊदयाथाय् छ्वयाहल।
6 Então Davi enviou mensageiros a Joabe, dizendo: — Mande-me Urias, o heteu. E Joabe mandou Urias a Davi.
7 उरियाह दाऊदयाथाय् थ्‍यंबलय् दाऊदं वयात न्‍यन, “योआब व वया पुचःतय्‌गु अले लडाइँया बारे गथे जुयाच्‍वंगु दु?”
7 Quando Urias chegou, Davi perguntou como estava Joabe, como se achava o povo e como ia a guerra.
8 अनंलि दाऊदं उरियाहयात धाल, “छं छेँ वनाः थःगु तुति सिलाछ्व।” व दरबारं पिहां वंबलय् जुजुं वयात कोसेलि बियाछ्‌त।
8 Depois, Davi disse a Urias: — Vá para casa e descanse. Urias saiu do palácio real, e logo saiu atrás dele um presente do rei.
9 तर उरियाह थःगु छेँ मवं, व जुजुया ध्‍वाखा पिवाःत नापं ध्‍वाखा लिक्‍क द्यन।
9 Porém Urias dormiu junto ao portão do palácio, com todos os servos do seu senhor, e não foi para casa.
10 उरियाह थःगु छेँ लिहां वंगु मदु धकाः दाऊदं न्‍यनेवं वयात धाल, “छु छ तापाकं वयाम्‍ह, मखु ला? छ छाय् थःगु छेँ मवनागु?”
10 Relataram isso a Davi, dizendo: — Urias não foi para casa. Então Davi disse a Urias: — Você não vem de uma viagem? Por que não foi para casa?
11 उरियाहं लिसः बिल, “इस्राएल, यहूदा व सनू पालय् हे दु अले जिमि सेनापति योआब व छःपिं जिमि प्रभुया मनूत नं चकंगु ख्‍यलय् पाल ग्‍वयाच्‍वंगु दु। जि जक नयेत्‍वने यायेत व कलाःनापं द्यनेत छेँ वनेगु ला? जिं छःपिनिगु जीवनया नामं पाफयाः धाये, जिं अथे याये फइ मखु।”
11 Urias respondeu: — A arca, Israel e Judá ficam em tendas. Joabe, meu senhor, e os servos de meu senhor estão acampados ao ar livre. Como poderia eu ir para casa, comer e beber e me deitar com a minha mulher? Juro pela vida do rei que não faria tal coisa.
12 अले दाऊदं उरियाहयात धाल, “अथे खःसा छ छन्‍हु नि थन च्‍वँ अले कन्‍हय् जिं छन्‍त वनेबी।” अथे जुयाः उरियाह उखुन्‍हु व कन्‍हय् खुन्‍हु यरूशलेमय् हे च्‍वन।
12 Então Davi disse a Urias: — Fique aqui ainda hoje. Amanhã eu o mandarei de volta. E Urias ficou em Jerusalém aquele dia e o seguinte.
13 दाऊदं वयात नयेत्‍वने यायेत सःतल, अले वयात यक्‍व त्‍वंकल। बहनी व पिहां वन जुजुतय् पिवाः च्‍वनिपिं नापं थःगु लासाय् द्यनाः चा छ्यात। उखुन्‍हु व थःगु छेँ नं मवं।
13 Davi o convidou para comer e beber com ele, e o embebedou. À tarde, Urias saiu e foi deitar-se no seu leito, na companhia dos servos de seu senhor. Ele não foi para casa.
14 कन्‍हय् खुन्‍हु सुथय् दाऊदं योआबयात छगू पौ च्‍वयाः उरियाहया ल्‍हातय् बियाः छ्वल।
14 Pela manhã, Davi escreveu uma carta a Joabe e a mandou por Urias.
15 दाऊदं पौलय् थथे धकाः च्‍वल, “गन तच्‍वकं लडाइँ जुयाच्‍वंगु दु अन उरियाहयात न्‍ह्यःने छ्वयाः छिपिं लिच्‍यु अले व घाःपा जुयाः सीमा।”
15 Na carta escreveu o seguinte: “Ponham Urias na linha de frente, onde o combate for mais intenso. Depois deixem-no sozinho, para que seja ferido e morra.”
16 अथे जुयाः योआबं रब्‍बा शहरयात घेरय् याःबलय् वं उरियाहयात शत्रुतय् छुं बहादुर सिपाइँत दुथाय् सीकाः अन छ्वयाबिल।
16 Tendo sitiado a cidade, Joabe pôs Urias no lugar onde sabia que estavam homens valentes.
17 शहरया मनूत छक्‍वलं वयाः योआब नापं लडाइँ यात अले दाऊदया छुं सिपाइँतय्‌त स्‍यानाबिल नापं हित्ती उरियाहयात नं स्‍यात।
17 Os homens da cidade saíram e lutaram contra Joabe. Alguns dos oficiais de Davi foram mortos; e morreu também Urias, o heteu.
18 अनंलि योआबं छम्‍ह मनूयात दाऊदयाथाय् लडाइँया बारे फुक्‍क खबर बियाः छ्वत।
18 Então Joabe enviou notícias a Davi, informando tudo o que havia acontecido na batalha.
19 व खबर ज्‍वनावंम्‍ह मनूयात योआबं थथे धाल, “छं लडाइँया बारे जूगु फुक्‍क खँ जुजुयात धाये धुंकाः
19 Deu ordem ao mensageiro, dizendo: — Quando você terminar de contar ao rei os acontecimentos desta batalha,
20 जुजु तंम्‍वयाः ‘लडाइँ याःवनाबलय् छिपिं छाय् लिक्‍क वनागु? पःखालं वाणं कय्‌काहइ धकाः छिमिसं सीमाःगु खः।
20 é possível que ele fique indignado e pergunte: “Por que vocês chegaram assim perto da cidade para lutar? Não sabiam que eles iriam atirar da muralha?
21 यरूबबेसेतया काय् अबीमेलेकयात सुनां स्‍याःगु खः? इमिसं वयात छम्‍ह मिसां ल्‍वहंघः पखालं क्‍वफानाहयाः स्‍याःगु मखु ला? अले व तेबेसय् सीगु मखु ला? छिपिं पःखाःया थुलिमछि लिक्‍क छाय् वनागु?’ थथे धकाः न्‍यन धाःसा वय्‌कःयात थथे धा, ‘छसपोलया दास हित्ती उरियाह नं सित।’”
21 Quem matou Abimeleque, filho de Jerubesete? Não foi uma mulher que, do alto da muralha, lançou sobre ele uma pedra de moinho e o matou, em Tebes? Por que vocês chegaram tão perto da muralha?” Então você dirá: — Também morreu o seu servo Urias, o heteu.
22 व खबर यंकूम्‍ह मनू वन अले व दाऊदयाथाय् थ्‍यंबलय् योआबं धयाहःथें वयात फुक्‍क खबर बिल।
22 O mensageiro partiu e, chegando, contou a Davi tudo o que Joabe lhe havia mandado dizer.
23 वं दाऊदयात धाल, “शत्रुत शहरं पिहां वयाः जिमित क्‍वत्‍यलाः जिमिगु विरोधय् चकंगु ख्‍यलय् मुन। तर जिमिसं इमित शहरया मू ध्‍वाखा तक हे लिनायंका।
23 O mensageiro disse a Davi: — Na verdade, aqueles homens eram mais fortes do que nós e saíram para lutar contra nós em campo aberto. Mas nós fomos contra eles, até a entrada do portão.
24 अन पखालय् च्‍वनाः वाणं कय्‌कीपिन्‍सं जुजुया छुं दासतय्‌त वाणं कय्‌काः स्‍यात। छपिनि दास हित्ती उरियाहयात नं स्‍यानाबिल।”
24 Então os flecheiros, do alto da muralha, atiraram contra os servos do rei, e alguns deles foram mortos. Também morreu o seu servo Urias, o heteu.
25 दाऊदं खबर हःम्‍ह मनूयात धाल, “योआबयात थ्‍व खबर यंकाब्‍यु, ‘छ दिक्‍क चाये मते। गथे तरवारं छम्‍हय्‌सित स्‍याइ अथे हे मेम्‍हय्‌सित नं स्‍याइ। शहरयात हमला यायेगु त्‍वःते मते अले उकियात तहसनहस या।’ योआबयात हपाः दयेमा धकाः थ्‍व खँ वयात धयाब्‍यु।”
25 Davi respondeu ao mensageiro: — Diga a Joabe que não encare isso como um mal, porque a espada devora tanto este como aquele. Que ele intensifique o seu ataque à cidade até conquistá-la. Quanto a você, encoraje Joabe.
26 उरियाहया कलातं थः भाःत सित धयागु खबर न्‍यंबलय् वं वयागु निंतिं दुखं च्‍वन।
26 Quando a mulher de Urias soube que o seu marido era morto, ela chorou por ele.
27 दुखं च्‍वनीगु ई पूवने धुंकाः दाऊदं मनूत छ्वयाः बतशेबायात थःगु छेँय् हल। अनंलि व दाऊदया कलाः जुल, वं छम्‍ह काय् बुइकल। तर दाऊदं छु याःगु खः व खनाः परमप्रभु लय्‌मताः।
27 Passado o luto, Davi mandou buscá-la e a trouxe para o palácio. Ela se tornou sua mulher e lhe deu um filho. Porém isto que Davi tinha feito pareceu mau aos olhos do Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.