Lamentações 3
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARIB
1 Já jsem muž, jenž zakusil ponížení pod holí jeho prchlivosti.
1 Eu sou o homem que viu a aflição causada pela vara do seu furor.
2 Hnal mě a odvedl do temnoty beze světla.
2 Ele me guiou e me fez andar em trevas e não na luz.
3 Ano, obrací znovu a znovu svou ruku proti mně každého dne.
3 Deveras fez virar e revirar a sua mão contra mim o dia todo.
4 Vetchým učinil mé tělo i kůži, roztříštil mé kosti.
4 Fez envelhecer a minha carne e a minha pele; quebrou-me os ossos.
5 Obstavěl a obklíčil mě jedem a útrapami.
5 Levantou trincheiras contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
6 Do temnot mě vsadil jako od věků mrtvé.
6 Fez-me habitar em lugares tenebrosos, como os que estavam mortos há muito.
7 Postavil kolem mě zeď, že nemohu vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem.
7 Cercou-me de uma sebe de modo que não posso sair; agravou os meus grilhões.
8 Jakkoli úpím a o pomoc volám, umlčuje mou modlitbu.
8 Ainda quando grito e clamo por socorro, ele exclui a minha oração.
9 Zazdil mé cesty kvádry, mé stezky rozvrátil.
9 Fechou os meus caminhos com pedras lavradas, fez tortuosas as minhas veredas.
10 Stal se pro mne medvědem číhajícím, lvem ukrytým v skrýších.
10 Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
11 Zmátl mé cesty, rozdrásal mě, způsobil, že úděsem trnu.
11 Desviou os meus caminhos, e fez-me em pedaços; deixou-me desolado.
12 Napjal svůj luk a učinil mě terčem svých šípů.
12 Armou o seu arco, e me pôs como alvo à flecha.
13 Do mých ledví vystřílel obsah svého toulce.
13 Fez entrar nos meus rins as flechas da sua aljava.
14 Jsem pro smích všemu svému lidu, předmětem jejich popěvků každodenně.
14 Fui feito um objeto de escárnio para todo o meu povo, e a sua canção o dia todo.
15 Nasytil mě hořkostmi, napojil pelyňkem.
15 Encheu-me de amarguras, fartou-me de absinto.
16 Nechává mě o štěrk si drtit zuby, přitiskl mě do popela.
16 Quebrou com pedrinhas de areia os meus dentes, cobriu-me de cinza.
17 Vytrhl mne z pokojného života, zapomněl jsem na všechno dobré.
17 Alongaste da paz a minha alma; esqueci-me do que seja a felicidade.
18 Proto jsem řekl: "Je veta po mně i po mém čekání na Hospodina."
18 Digo, pois: Já pereceu a minha força, como também a minha esperança no Senhor.
19 Rozpomeň se na mé ponížení a zmatené toulání, na pelyněk, na jed.
19 Lembra-te da minha aflição e amargura, do absinto e do fel.
20 Má duše se rozpomíná, rozpomíná a hroutí se ve mně.
20 Minha alma ainda os conserva na memória, e se abate dentro de mim.
21 Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám
21 Torno a trazer isso à mente, portanto tenho esperança.
22 Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí.
22 A benignidade do Senhor jamais acaba, as suas misericórdias não têm fim;
23 Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.
23 renovam-se cada manhã. Grande é a tua fidelidade.
24 "Můj podíl je Hospodin," praví má duše, proto na něj čekám.
24 A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei nele.
25 Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje.
25 Bom é o Senhor para os que esperam por ele, para a alma que o busca.
26 Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu od Hospodina.
26 Bom é ter esperança, e aguardar em silêncio a salvação do Senhor.
27 Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí.
27 Bom é para o homem suportar o jugo na sua mocidade.
28 Ať usedne osamocen a ztichne, když je na něho vložil.
28 Que se assente ele, sozinho, e fique calado, porquanto Deus o pôs sobre ele.
29 Ať položí do prachu svá ústa, snad ještě naděje zbývá.
29 Ponha a sua boca no pó; talvez ainda haja esperança.
30 Ať nastaví líce tomu, kdo ho bije, a potupou se sytí.
30 Dê a sua face ao que o fere; farte-se de afronta.
31 Neboť Panovník navěky nezavrhne.
31 Pois o Senhor não rejeitará para sempre.
32 Zarmoutí-li, slituje se pro své velké milosrdenství.
32 Embora entristeça a alguém, contudo terá compaixão segundo a grandeza da sua misericórdia.
33 Z rozmaru totiž lidské syny nepokoří ani nezarmoutí.
33 Porque não aflige nem entristece de bom grado os filhos dos homens.
34 Když jsou nohama deptáni všichni vězňové v zemi,
34 Pisar debaixo dos pés a todos os presos da terra,
35 když se převrací právo muže před tváří Nejvyššího,
35 perverter o direito do homem perante a face do Altíssimo,
36 když se křivdí člověku v jeho při, což to Panovník nevidí?
36 subverter o homem no seu pleito, não são do agrado do senhor.
37 Kdo řekne a stane se, když Panovník nepřikázal?
37 Quem é aquele que manda, e assim acontece, sem que o Senhor o tenha ordenado?
38 Nevychází z úst Nejvyššího zlé i dobré?
38 Não sai da boca do Altíssimo tanto o mal como o bem?
39 Na co si může člověk naříkat, pokud žije? Ať si muž naříká na své hříchy.
39 Por que se queixaria o homem vivente, o varão por causa do castigo dos seus pecados?
40 Zkoumejme a zpytujme své cesty, vraťme se zpět k Hospodinu.
40 Esquadrinhemos os nossos caminhos, provemo-los, e voltemos para o Senhor.
41 Pozvedněme s dlaněmi i srdce k Bohu na nebesích.
41 Levantemos os nossos corações com as mãos para Deus no céu dizendo;
42 My jsme byli nevěrní a vzpurní a ty jsi neodpustil.
42 Nós transgredimos, e fomos rebeldes, e não perdoaste,
43 Zastřel ses hněvem a stíhal jsi nás, hubil jsi bez soucitu.
43 Cobriste-te de ira, e nos perseguiste; mataste, não te apiedaste.
44 Obestřel ses oblakem, aby modlitba k tobě nepronikla.
44 Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
45 Učinil jsi nás odporným smetím uprostřed národů.
45 Como escória e refugo nos puseste no meio dos povos.
46 Rozevírají na nás ústa všichni naši nepřátelé.
46 Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua boca.
47 Naším údělem se staly postrach a propast, zmar a těžká rána.
47 Temor e cova vieram sobre nós, assolação e destruição.
48 Slzy se mi proudem řinou z očí nad těžkou ranou dcery mého lidu.
48 Torrentes de águas correm dos meus olhos, por causa da destruição da filha do meu povo.
49 Oči mi slzí bez ustání, bez ochabnutí,
49 Os meus olhos derramam lágrimas, e não cessam, sem haver intermissão,
50 dokud nepohlédne, dokud se nepodívá Hospodin z nebe.
50 até que o Senhor atente e veja desde o céu.
51 Mé oko vyčerpává mou duši pláčem kvůli dcerám mého města.
51 Os meus olhos me afligem, por causa de todas as filhas da minha cidade.
52 Lovili mě jako lovci ptáče, bez důvodu, moji nepřátelé.
52 Como ave me caçaram os que, sem causa, são meus inimigos.
53 Umlčeli můj život v jámě a zaházeli mě kamením.
53 Atiraram-me vivo na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
54 Až nad hlavu mě zatopily vody; řekl jsem si: "Jsem ztracen."
54 Águas correram sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
55 Vzýval jsem tvé jméno, Hospodine, z nejhlubší jámy.
55 Invoquei o teu nome, Senhor, desde a profundeza da masmorra.
56 Slyšel jsi můj hlas, nezakrývej si ucho, dopřej mi úlevu, když o pomoc volám.
56 Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
57 Byl jsi mi blízko v den, kdy jsem tě vzýval, řekl jsi: "Neboj se!"
57 Tu te aproximaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
58 Panovníku, ujal ses mých sporů, vykoupil jsi můj život.
58 Pleiteaste, Senhor, a minha causa; remiste a minha vida.
59 Viděl jsi, Hospodine, jak mi křivdí, dopomoz mi k právu.
59 Viste, Senhor, a injustiça que sofri; julga tu a minha causa.
60 Viděl jsi všechnu jejich pomstychtivost, všechny jejich záměry vůči mně.
60 Viste toda a sua vingança, todos os seus desígnios contra mim.
61 Slyšel jsi, Hospodine, jak mě tupí, všechny jejich záměry proti mně,
61 Ouviste as suas afrontas, Senhor, todos os seus desígnios contra mim,
62 řeči mých odpůrců i o čem uvažují proti mně každého dne.
62 os lábios e os pensamentos dos que se levantam contra mim o dia todo.
63 Popatř: ať sedí nebo stojí, posměšně si o mně popěvují.
63 Observa-os ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua canção.
64 Podle zásluhy jim odplať, Hospodine, podle skutků jejich rukou.
64 Tu lhes darás a recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
65 Ponech jim zavilé srdce, to bude tvá kletba na ně.
65 Tu lhes darás dureza de coração, maldição tua sobre eles.
66 V hněvu je pronásleduj, dokud je nevyhladíš zpod nebes, Hospodine.
66 Na tua ira os perseguirás, e os destruirás de debaixo dos teus céus, ó Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lamentações 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.