Jó 31
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVT
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1 “Fiz uma aliança com meus olhos de não olhar com cobiça para nenhuma jovem.
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2 Pois o que Deus, lá de cima, escolheu para nós? Qual é nossa herança do Todo-poderoso, que está lá no alto?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3 Não é calamidade para os perversos e desgraça para os que praticam o mal?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4 Afinal, ele não vê tudo que faço e cada passo que dou?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5 “Se minha conduta foi falsa, e se procurei enganar alguém,
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6 que Deus me pese numa balança justa, pois conhecerá minha integridade.
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7 Se me desviei de seu caminho, se meu coração cobiçou o que os olhos viram, ou se sou culpado de algum outro pecado,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8 que outros comam o que semeei; que minhas plantações sejam arrancadas pela raiz.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9 “Se meu coração foi seduzido por uma mulher, ou se cobicei a esposa de meu próximo,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10 que minha esposa se torne serva de outro homem; que outros durmam com ela.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11 Pois a cobiça é um pecado vergonhoso, um crime que merece castigo.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12 É fogo que tudo consome, levando à destruição, capaz de destruir tudo que tenho.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13 “Se fui injusto com meus servos e servas quando me apresentaram suas queixas,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14 que farei quando Deus me confrontar? Que direi quando ele me chamar para prestar contas?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15 Pois o mesmo Deus que me criou, também criou meus servos; formou no ventre materno tanto eles como eu.
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16 “Acaso me recusei a ajudar os pobres ou acabei com a esperança da viúva?
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17 Fui mesquinho com meu alimento e me recusei a compartilhá-lo com os órfãos?
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18 Não! Desde a juventude, tenho cuidado dos órfãos como um pai e, por toda a vida, tenho ajudado as viúvas.
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19 Sempre que via alguém passar frio por falta de roupa, e o pobre que não tinha o que vestir,
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20 acaso eles não me abençoavam por lhes prover roupas de lã para aquecê-los?
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21 “Se levantei a mão contra o órfão, certo de que os juízes tomariam meu partido,
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22 que meu ombro seja deslocado e meu braço, arrancado da articulação!
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23 Seria melhor que enfrentar o castigo de Deus; pois, se a majestade de Deus é contra mim, que esperança resta?
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24 “Acaso confiei no dinheiro ou me senti seguro por causa de meu ouro?
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25 Acaso me vangloriei de minha riqueza e de tudo que possuo?
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26 “Olhei para o sol, que brilha no céu, ou para a lua, que percorre seu resplendor,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27 e, em segredo, meu coração foi seduzido a lhes lançar beijos de adoração?
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28 Se o fiz, devo ser castigado pelos juízes, pois significa que neguei o Deus que está lá no alto.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29 “Alguma vez me alegrei com a desgraça de meus inimigos, ou exultei porque lhes aconteceu algum mal?
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30 Não, jamais cometi o pecado de amaldiçoar alguém ou de pedir sua morte como vingança.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31 “Meus servos nunca disseram: ‘Ele deixa os outros passar fome’.
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32 Nunca deixei o estrangeiro dormir na rua; minha porta sempre esteve aberta para todos.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33 “Acaso procurei encobrir meus pecados, como outros fazem, e esconder a culpa em meu coração?
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34 Mantive-me calado e não saí de casa, por medo da multidão ou do desprezo do povo?
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35 “Se ao menos alguém me ouvisse! Vejam, aqui está minha defesa assinada. Que o Todo-poderoso me responda; que meu adversário registre sua denúncia por escrito.
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36 Eu enfrentaria a acusação de peito aberto e a usaria como coroa.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37 Pois eu diria a Deus exatamente o que tenho feito; compareceria diante dele como um príncipe.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38 “Se a terra protestar contra mim, se todos os seus sulcos clamarem,
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39 se roubei suas colheitas, ou se matei seus donos,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
40 que cresçam espinhos em lugar de trigo e ervas daninhas em lugar de cevada”. Assim terminam as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.