Jó 31
Bible Kralicka (CZBKR) vs ARC
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1 Fiz concerto com os meus olhos; como, pois, os fixaria numa virgem?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2 Porque qual seria a parte de Deus vinda de cima, ou a herança do Todo-Poderoso desde as alturas?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3 Porventura, não é a perdição para o perverso, e o desastre, para os que praticam iniquidade?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4 Ou não vê ele os meus caminhos e não conta todos os meus passos?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5 Se andei com vaidade, e se o meu pé se apressou para o engano
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6 (pese-me em balanças fiéis, e saberá Deus a minha sinceridade);
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7 se os meus passos se desviaram do caminho, e se o meu coração segue os meus olhos, e se às minhas mãos se apegou alguma coisa,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8 então, semeie eu, e outro coma, e seja a minha descendência arrancada até à raiz.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9 Se o meu coração se deixou seduzir por uma mulher, ou se eu andei rondando à porta do meu próximo,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10 então, moa minha mulher para outro, e outros se encurvem sobre ela.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11 Porque isso seria uma infâmia e delito, pertencente aos juízes.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12 Porque é fogo que consome até à perdição e desarraigaria toda a minha renda.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13 Se desprezei o direito do meu servo ou da minha serva, quando eles contendiam comigo,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14 então, que faria eu quando Deus se levantasse? E, inquirindo a causa, que lhe responderia?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15 Aquele que me formou no ventre não o fez também a ele? Ou não nos formou do mesmo modo na madre?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16 Se retive o que os pobres desejavam ou fiz desfalecer os olhos da viúva;
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17 ou sozinho comi o meu bocado, e o órfão não comeu dele
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18 (porque desde a minha mocidade cresceu comigo como com seu pai, e o guiei desde o ventre da minha mãe);
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19 se a alguém vi perecer por falta de veste e, ao necessitado, por não ter coberta;
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20 se os seus lombos me não abençoaram, se ele não se aquentava com as peles dos meus cordeiros;
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21 se eu levantei a mão contra o órfão, porque na porta via a minha ajuda,
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22 então, caia do ombro a minha espádua, e quebre-se o meu braço desde o osso.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23 Porque o castigo de Deus era para mim um assombro, e eu não podia suportar a sua grandeza.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24 Se no ouro pus a minha esperança ou disse ao ouro fino: Tu és a minha confiança;
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25 se me alegrei de que era muita a minha fazenda e de que a minha mão tinha alcançado muito;
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26 se olhei para o sol, quando resplandecia, ou para a lua, caminhando gloriosa;
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27 e o meu coração se deixou enganar em oculto, e a minha boca beijou a minha mão,
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28 também isto seria delito pertencente ao juiz; pois assim negaria a Deus, que está em cima.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29 Se me alegrei da desgraça do que me tem ódio, e se eu exultei quando o mal o achou
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30 (também não deixei pecar o meu paladar, desejando a sua morte com maldição);
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31 se a gente da minha tenda não disse: Ah! Quem se não terá saciado com a sua carne!
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32 O estrangeiro não passava a noite na rua; as minhas portas abria ao viandante.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33 Se, como Adão, encobri as minhas transgressões, ocultando o meu delito no meu seio,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34 trema eu perante uma grande multidão, e o desprezo das famílias me apavore, e eu me cale, e não saia da porta.
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35 Ah! Quem me dera um que me ouvisse! Eis que o meu intento é que o Todo-Poderoso me responda e que o meu adversário escreva um livro.
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36 Por certo que o levaria sobre o meu ombro, sobre mim o ataria como coroa.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37 O número dos meus passos lhe mostraria; como príncipe me chegaria a ele.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38 Se a minha terra clamar contra mim, e se os seus regos juntamente chorarem;
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39 se comi a sua novidade sem dinheiro e sufoquei a alma dos seus donos,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
40 por trigo me produza cardos, e por cevada, joio. Acabaram-se as palavras de Jó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 31, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.